Chetité v Germánii - ? - a jejich bůh Tíwaz

Text dotazu

Dobrý den, v románové trilogii Francine Riversové „V znamení leva“ (slovenský překlad z angličtiny) se objevují Chetité - nikoli však ti známí předovýchodní, nýbrž je tak nazván jeden z germánských kmenů - a jejich nejvyšší a válečný bůh Tíwaz, jejž prý uctívali podobně jako Batavové. O těchto germánských Chetitech ani o Tíwazovi jsem na internetu nic nenašla. Mohla bych se o obojím dozvědět něco bližšího?

Odpověď

Dobrý den,

Tiwaz byl germánským bohem války. Známý je také pod jmény Tý, Tiv, Tyr („zářící, zářivý“), Tiuz, Ziu. Velký význam mu pravděpodobně byl přikládán již v indogermánském období a až do 1. století před Kristem byl téměř u všech germánských kmenů nejvyšším bohem. Později byl z této pozice vytlačen Ódinem, který převzal Tiwazovu manželku a na Ódina se přenesly i mýty, které byly původně spojovány s Tiwazem. Za života historika Tacita, tj. na přelomu prvního a druhého století našeho letopočtu, byl Tyr (Tiwaz) u většiny germánských kmenů uctíván už jen jako jeden z mnoha jiných bohů, snad byl tehdy hlavním bohem už jen u Semnonů.

Více i k Tiwazovi najdete např. v následujících encyklopediích:

COTTERELL, Arthur. Encyklopedie mytologie: antická, keltská, severská. Čestlice: Rebo, 2000. s. 238. ISBN 80-7234-139-1. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:51f10c80-cda4-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867
BELLINGER, Gerhard J.. Sexualita v náboženstvích světa. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0642-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2679c8d0-a69a-11e8-ba56-5ef3fc9bb22f
SPÁČILOVÁ, Libuše, BOSÁKOVÁ, Eva a WOLFOVÁ, Maria. Germánská mytologie. Olomouc: Votobia, 1996. s. 57-58. ISBN 80-7198-138-9. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f6288fd0-bcb6-11e3-9d7d-005056827e51

Pod jménem Chetité (nebo také Hethité či Hetité) jsme nalezli jen zmíněný starověký národ indoevropského původu, který sídlil v oblasti dnešní Anatolie. Mezi Germány patřila řada kmenů. Nejblíže k jménu "Chetité" mají Cheruskové (západogermánský kmen, před počátkem našeho letopočtu sídlil na území mezi Labem a Veserou) nebo spíše Chattové (či také Kattové).

Chattové patřili společně s dalšími kmeny (Cheruskové, Ubiové, Batavové, Frankové - vznikli sloučením Usipetů, Batavů, Tenkterů, Sugambrů a Brukterů, Chaukové, Frísové, Sasové, Svévové, Semnoni, Hermundurové, Langobardi, Markomani, Kvádové a jiní.) mezi západní Germány. V 1. tisíciletí před Kristem Chattové sídlili na území v oblasti řeky Fuldy. Odtud se v dalších dvou stoletích rozšířil k Rýnu а k Mohanu. Zpočátku patřili k nejsilnějším a nejpočetnějším kmenům Germánů, avšak téměř neustálé boje s Římany, Batavy, Cherusky, Markomany ad. je značně oslabily. Z kmene Chattů se později stal kmen Hesů. Chattové patří mezi kmeny popsané již zmíněným římským historikem Tacitem.

TACITUS, Publius Cornelius a KOTT, František Štěpán. Tacitova Germania, čili, Kniha o poloze, mravech a národech Germanie. V Praze: Edvard Grégr, 1870. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:1d6a32d0-7d0f-11e7-b92d-005056827e51?page=uuid:fda255e0-9221-11e7-83f8-001018b5eb5c&fulltext=%20chatt*

Heslo věnované Chattům (respektive Kattům) najdete i v Ottově slovníku naučném, byť jde o informaci z konce 19. století.

Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl 14., Kartel-kraj. V Praze: J. Otto, 1899. s. 86. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:42303000-05b2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f

Více informací byste mohla nalézt v publikacích věnovaných přímo Germánům:

BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. Praha: Vyšehrad, 2009. ISBN 978-80-7021-942-3. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:72f3f380-fff8-11e4-92a1-5ef3fc9bb22f
TODD, Malcolm. Germáni. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1999. ISBN 80-7106-263-4. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4b258f50-288d-11e4-8c14-5ef3fc9bb22f

Vámi zmíněnou trilogii nemáme bohužel k dispozici. Nejsme tak schopni posoudit, zda jde o literární licenci autorky či záměnu způsobenou např. překladem. Ke zmatení může možná pomoci i fakt, že Chetité přišli v Malé Asii na území, které před nimi obývaly kmeny Chattijců (někde se také uvádí Chattů). Tj. jde o jména podobná s názvy některých germánských kmenů.

DRAČUK, Viktor Semenovič. Svědkové tisíciletí. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. s. 100. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e8e36b20-2e26-11e3-bd38-5ef3fc9ae867
ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Za tajemstvím říše Chetitů. Praha: Mladá fronta, 1964. s. 229. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:648b77c0-8bda-11e3-aa9f-5ef3fc9ae867

Použité zdroje

* COTTERELL, Arthur. Encyklopedie mytologie: antická, keltská, severská. Čestlice: Rebo, 2000. s. 238. ISBN 80-7234-139-1. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:51f10c80-cda4-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867

* BELLINGER, Gerhard J.. Sexualita v náboženstvích světa. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0642-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:2679c8d0-a69a-11e8-ba56-5ef3fc9bb22f

* SPÁČILOVÁ, Libuše, BOSÁKOVÁ, Eva a WOLFOVÁ, Maria. Germánská mytologie. Olomouc: Votobia, 1996. s. 57-58. ISBN 80-7198-138-9. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:f6288fd0-bcb6-11e3-9d7d-005056827e51

* KINDER, Hermann, WURSTOVÁ, Lenka a HILGEMANN, Werner. Encyklopedický atlas světových dějin: mapy a chronologický přehled. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1998. s. 109. ISBN 80-7106-243-X. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:1ad21230-33cb-11e4-90aa-005056825209

* LÖWE, Gerhard, STOLL, Heinrich Alexander a PLICHTA, Dalibor. ABC antiky: [2 457 hesel : mytologie, dějiny, umění]. Praha: Ivo Železný, 2005. s. 156. ISBN 80-237-3938-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:232b6490-e950-11e5-92c7-5ef3fc9ae867

* WOLF, Josef. Abeceda národů: výkladový slovník kmenů, národností a národů. Praha: Horizont, 1984. s. 106. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:bc916c16e8079924ec1f27a07470b70d

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Knihovna

Datum zadání dotazu

29.07.2019 08:00