-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na některé osobnosti meziválečného období Československa. Vedle známých filmových osobností (O. Nový, N. Gollová ...) mě zajímají lidé, kteří byli v této době celebritami (sportovci, novináři, politici, spisovatelé, vědci, lékaři, umělci, podnikatelé atd.). Stačí mi pouze jména, zbytek si dohledám.
Mnohokrát děkuji
Dobrý den,
pojem celebrita nebyl v době první republiky tak hojně skloňován, jak je tomu dnes. Dřívější význam slova celebrita byl synonymní se slovem elita, výkvět (rozumí se ve společnosti).
Čerpáno z: SCHMIEDTOVÁ, Věra. Čeština jak ji neznáte. Praha: NLN. 2010.
Jako celebrita nebo osobnost by měl být označován člověk, který ve společnosti dosáhl vysokého uznání, ohlasu nebo povědomí. Obecně vzato je celebritou ale ten, kdo strhává pozornost médií. Měřítkem přitom nemusejí být jeho zásluhy, ale zájem veřejnosti se o těchto lidech více dozvědět.
Původně latinské (celebrate - oslavovat). Za změnu frekvence výskytu slova celebrita v češtině na počátku 21. století může anglické slovo celebrity, které znamená osobnost, veličina.
Slovo celebrita není v českém jazyce novinkou; zaznamenává ho sice už Slovník spisovného jazyka českého z poloviny minulého století, ale označuje ho za knižní, tedy nepoužívané v běžném jazyce...
Latinské celebritas znamenalo slavnost, oslavování a odtud je především v církevním jazyce používané slovo celebrovat, které znamená "provádět bohoslužebný obřad", například celebrovat, tedy sloužit, slavnou mši.
Čerpáno z příspěvku Michala Novotného, http://www.rozhlas.cz/strednicechy/slova/_zprava/celebrita--199870
celebrita, z lat. = znamenitost, znamenitý odborník
Zdroj: TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.
Z různých zdrojů (knihy, volně přístupné zdroje na internetu apod.) jsme se pokusili vyhledat osobnosti první republiky, které něco znamenaly ve společenském dění. Takových lidí byla velká spousta, protože období 1. republiky bylo značným rozkvětem a uvolněním společnosti, lidé kromě pracovních povinností se rádi chodili bavit do společnosti a hodně se o tom mluvilo a psalo v různých periodikách, i když zdaleka ne tolik, jako je tomu dnes. Není možné vyjmenovat všechny "známé osobnosti", určitě bychom na některé mohli zapomenout.
Osobnosti jsme se snažili rozdělit podle oborů jejich činnosti. Jejich zájmy se však v různých společnostech prolínaly (umělci, politici, spisovatelé...):
Literatura:
"Jednou z velkých literárních autorit nového státu byl Karel Čapek, který se velice zajímal právě o politiku československého státu. Byl spolu s Karlem Poláčkem, Eduardem Bassem a Jarmilou Glazarovou představitelem tzv. demokratického proudu, jenž podporoval politiku Tomáše Garrique Masaryka." Sem patří i tzv. Pátečníci.
Dále levicová umělecká skupina Devětsil (Vladislav Vančura, Karel Teige, směr poetismus - František Halas, Vladimír Holan, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval). "Poetismus nevyjadřoval žádné politické myšlenky, ale jeho cílem bylo "umění žít a užívat". Snažil se proniknou do ostatních uměleckých oborů a stát se "metodou, jak nazírat na svět, aby byl básní."
Dalším novým uměleckým směrem byla proletářská básnická literatura - Jiří Wolker, Stanislav Kostka Neumann a Jiří Hora.
Hudba
Gustav Mahler, Vítězslav Novák, Alois Hába, Pavel Haas, Karel Hašler.
Hlavním střediskem české hudby byla Česká filharmonie řízená dirigenty O. Ostrčilem nebo V. Talichem. Vedle skladatelů Leoše Janáčka nebo např. Josefa Suka, nastupuje další generace představovaná Jaroslavem Ježkem, E. F. Burianem a Bohuslavem Martinů; Jan Kubelík, František Kmoch.
Divadlo
Vedle oficiálních kamenných divadel - například Divadla Na Vinohradech a Národního divadla, kde působil divadelní režisér Jaroslav Kvapil, vznikaly divadla zaměřená na lidové publikum - kabarety a avantgardní divadla.
Nejslavnějším českým kabaretem byla pražská Červená sedma založená doktorem práv Jiřím Červeným, spoluautory byli například Eduard Bass nebo mladý jazzový hudebník R. A. Dvorský. V dalších známých kabaretech - Jaroslav Kvapil, Ferenc Futurista, Saša Rašilov a Vlasta Burian.
Od 20. let 20. století začala vznikat avantgardní divadla; nejznámějším je Osvobozené divadlo založené r.1926 režiséry Jindřichem Honzlem a Jiřím Frejkou jako součást divadelní sekce Devětsilu, autorské divadlo provozuje dvojice Jiří Voskovec a Jan Werich.
Výtvarné umění
Sochařství - především žáci J. V. Myslbeka - hlavní osobností se stal Jan Štursa; propagátore kubismu Bohumil Kubišta a dále Emil Filla, Josef Gočár, Jindřich Štýrský, Toyen, Josef Čapek...
Film
režisér Karel Lamač, Karel Anton, Martin Frič, Přemysl Pražský, nejoriginálnější osobnost českého němého filmu Gustav Machatý.
V roce 1931 zahájena výstavba nových ateliérů na Barrandově, (Miloš Havel), kolem kterých se utvářel i společenský život "pražské smetánky".
Andula Sedláčková
Adina Mandlová
Lída Baarová
Hugo Haas
Vlasta Burian
Nataša Gollová
Oldřich Nový
Další jména vybraná z různých zdrojů a působící v různých oborech:
Guth Jarkovský, Jiří Stanislav - mistr etikety Podnikatelé Baťa Tomáš, Emil Roučka, Emil Škoda, Jindřich Waldes, Michael Thonet, Emil Kolben, Václav Laurin, Václav Klement, Josef Walter, Jan Paukert...
Nakladatelé, redaktoři František Otta, Jaroslav Stránský, Ferdinand Peroutka, Rudolf Těsnohlídek Módní návrhářky a majitelky salónů - Hana Podolská, Arnoštka Roubíčková Sportovci - Bedřich Šupčík, Gustav Frištenský, Pepi Bican,...
Eliška Junková
Rudolf Medek
Diplomat Vlastimil Kybal
Kamil Krofta
Jaroslav Preiss
Antonín Švehla
Přemysl Šámal
Doporučujeme:
POLÁČKOVÁ, Andrea ed. První republika 1918 - 1938. Dějiny. Osobnosti. Denní život. Brno: Extra Publishing, 2015.
BLüMLOVÁ, Dagmar a kol. Čas optimismu a ctižádostivých nadějí. Prezentace a reprezentace české vědy a kultury v prvním desetiletí samostatného státu (1918 - 1929). České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2009.
KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918 - 1938). D. 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918 - 1929). Dějiny českých zemí. Praha: Libri, 2003.
KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918 - 1938). D. 3. O přežití a o život (1936 - 1938). Dějiny českých zemí. Praha: Libri, 2003.
KLIMEK, Antonín. Vítejte v první republice. Praha: Havran, 2003.
KABÁTOVÁ, Zita. Moje první republika. Literární spolupráce Marie Formáčková. Mnichovice-Čechtice: BVD, 2007.
ŠOUKAL, Jiří. Slasti a strasti letních bytů. Život na letních bytech a v letních vilách v éře první republiky. Praha: Academia, 2016.
VILGUS, Petr. Pestrý týden 2. listopadu 1926 - 28.dubna 1945. Vznik, existence a zánik nejlepšího ilustrovaného týdeníku první a druhé Československé republiky a období Protektorátu Čechy a Morava. Praha a Opava: Petr Vilgus, 2001.
Zdrojem informací mohou být i vzpomínkové knihy slavných (paměti), např. zmiňovaná Zita Kabátová...
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
06.11.2017 08:00