-
To se mi líbí
-
Doporučit
Byl zde Komenský na pozvání Jednoty bratrské a za jakým účelem?
Dobrý den,
různé zdroje prakticky popisují (a opisují) pohyb J. A. Komenského v Praze stejně, viz několik ukázek níže:
Lze předpokládat, že v Praze Komenský navštívil své souvěrce, jejichž střediskem byla tehdy Betlémská kaple...
Betlémská kaple byla spojena s karolínskou, utrakvistickou akademií. Aspoň jednoho z mistrů z Karolina Komenský znal z jeho díla, profesora Vavřince Benedikti Nudožerského, překladatele žalmů, jenž zemřel roku 1615 a jehož Komenský vzpomněl ještě ve svém listu k P. Montanovi z roku 1661.
Zdroj: POLIŠENSKÝ, Josef. Jan Amos Komenský: [studie s ukázkami z díla Komenského]. Praha: Svobodné slovo, 1963.
S.28
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:2ad28090-92e9-11e2-bc29-005056825209
Ani v Heidelberku neztratil spojení s Nizozemím. Jeho zájem o české dějiny posílilo setkání s nizozemským diplomatem, dříve už zmíněným přítelem K. st. Ze Žerotína, Brederodem.
Svědčí o tom Komenského poznámka o malé pozornosti, kterou Jednota věnovala vlastním dějinám:
„Nepilnost Čechů, na niž přede mnou i P. Brederovius v Heidelberku leta 1613 velice naříkal."
Co si tedy přinášel mladý Jan Amos do vlasti, když se na jaře roku 1614 vracel domů? Především se vracel jako mladý muž, který srovnával "vzdělance vlastního národa" s učenými Italy, Francouzi, Němci, Angličany a Nizozemci a nalezl je lehkými.
Jan Amos se vracel jako „rozhněvaný mladý muž“, který si asi mnoho přátel mezi zpohodlněnými staršími nezískal...
Zdroj: Universita Karlova J. A. Komenskému: 1670-1970 : sborník prací učitelů a studentů University Karlovy k 300. výročí úmrtí J. A. Komenského. Praha: Univerzita Karlova, 1971.
S. 48
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:5c5a6450-bc79-11e4-854f-5ef3fc9ae867
Na jaře r. 1614 vrátil se Komenský pěšky z Německa domů na Moravu.
Cestou zastavil se v Praze a navštívil tu theologickou kolej při kapli Betlémské.
Zdroj: J.A. Komenského život, dílo, doba: Průvodce a katalog výstavy uspoř. k 300. výročí vydání amsterodamského souboru ... Opera didactica omnia ... a k 300. výročí 1. vyd. knihy Orbis pictus ... v Praze, červen-prosinec 1957. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1957.
S. 16
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:25ca9300-ad09-11e2-9592-5ef3fc9bb22f
Zpáteční cesta zavedla Komenského, zřejmě na konci jara 1614, poprvé a naposledy do Prahy. Hlavní město českého státu sice již nebylo královským a císařským sídlem, přitahující diplomaty a vzdělance z celé Evropy, ale stále si udržovalo důležité politické a kulturní postavení...
Po vydání Rudolfova majestátu získali evangelíci plnou kontrolu nad Univerzitou Karlovou, na níž působili věhlasní profesoři, lékař Jan Jessenius, básník Jan Campanus či filolog Vavřinec Benedikti, blízcí Komenskému svými reformními požadavky.
Protestantská vzdělanost měla totiž své stíny, projevující se nedostatky ve školské výchově i v částečném kulturním izolacionismu a provincialismu. Česká metropole byla rovněž střediskem české větve jednoty bratrské, jejíž pražskou modlitebnou se stala po roce 1609 Betlémská kaple, někdejší Husovo působiště.
Nepochybně sem vedly Komenského první kroky po příchodu do Prahy.
Správcem kaple a rektorem přilehlého teologického semináře byl Jan Cyrill, dobrý známý Láneckého a pozdější Komenského tchán...
Zdroj: KUMPERA, Jan. Jan Amos Komenský: poutník na rozhraní věků. Ostrava: Amosium servis, 1992.
S. 35
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:5b312d50-2b5a-11e7-a77b-001018b5eb5c
Za svá studia v cizině pocítil Komenský nezměrné množství nových poznatků, zkušeností, dojmů, které vyvodil v důsledky v činech, dílech i ve směru, kterým se pak vydal. Po studiích r. 1614 se Komenský vrátil do Prahy, celou cestu z Heidelbergu až do Prahy šel pěšky, převážně z důvodů finančních, za poslední peníze si koupil epochální dílo O otáčení těles nebeských od Mikuláše Koperníka, ale také z důvodů zdravotních, aby posílil své zdraví z nemoci. V Praze sídlila česká větev Jednoty bratrské a po r. 1609 se Betlémská kaple stala její modlitebnou. První, co Komenský v Praze navštívil, byla právě Betlémská kaple. Jan Cyril, známý přerovského správce Láneckého a pozdější tchán Komenského, byl správcem této kaple a taktéž rektorem sousedícího teologického semináře. Ten obeznámil Komenského, jak se vyvíjí poměry v Čechách. (Kumpera, 1992).
Na exil se připravoval J. A. Komenský na Moravě. Plný zoufalství s povděkem přijímá nabídku Karla staršího ze Žerotína a odchází na jeho panství do Brandýsa nad Orlicí, kde se nacházelo centrum české větve Jednoty bratrské. Tady poznává Marii Dorotu Cyrillovou, o deset let mladší dceru seniora bratrské církve a někdejšího správce Betlémské kaple. V září 1624 se s ní oženil...
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
26.04.2019 16:49