-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli Gustav Mahler byl vegetariánem nebo veganem a jestli v tu dobu bylo normální veganství či vegetariánství v 19. století?
Vážená paní (...),
rakouský skladatel a dirigent Gustav Mahler byl vegetarián. Zmínka o tomto jeho způsobu stravování se objevuje v několika publikacích, které má naše knihovna ve fondu. Vždy se ale jedná o velmi stručné informace. Uvedu několik příkladů:
V knize: LA GRANGE, Henry-Louis de a Danuše NAVRÁTILOVÁ. Gustav Mahler. Praha: Argo, 2018, 604 stran; 24 cm. ISBN 978-80-257-2459-0 (ve fondu knihovny umístění 929 Ma, signatura A0-56063) nalezneme na stranách 31-32 kapitolu: Socialista a vegetarián. Zde se dočítáme, že se Gustav Mahler v roce 1880 ve Vídni seznámil prostřednictvím členů Akademického Wagnerova spolku s Wagnerovým spisem: Náboženství a umění. Na mysli je hudební skladatel Richard Wagner. V něm Wagner vysvětluje své nové zásady, mezi něž, v zájmu nápravy lidstva, patřil návrat k vegetariánství. Členové kruhu ihned změnili stravovací zvyklosti a začali se scházet v Ramharterově vegetariánské restauraci, kde Mahler několik měsíců jedl bezmasé pokrmy a pil nealkoholické nápoje.
V knize: BLAUKOPF, Kurt, Eva PÁTKOVÁ a Jitka LUDVOVÁ. Gustav Mahler: současník budoucnosti. Praha: H+H, 1998, 240 s.: il. 24 cm. ISBN 80-86022-31-5 (signatura 647 401, strana 33) opět nalezneme informaci o Akademickém Wagnerově spolku. A Gustav Mahler v listopadu 1880 píše příteli: „Už celý měsíc jsem úplný vegetarián. Morální účinek tohoto způsobu života je obrovský. Je důsledkem dobrovolného omezování těla, z něhož pak vyrůstá má nenáročnost. Umíš si jistě představit, jak jsem tím celý proniknutý, jestliže si od toho slibuji regeneraci lidského rodu. Řeknu Ti jen jedno: Obrať se k přírodnímu způsobu žití, ovšem s účelnou výživou (Grahamův chléb) a sám brzy poznáš plody.“
Jan Klusák ve své knize: Zpráva o Gustavu Mahlerovi. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1986, 1 sv.: il. (signatura I-708 952) zmiňuje spisovatele Franze Kafku a uvádí: „Když jsme u Kafky, není bez zajímavosti, že oba (Kafka i Mahler) se poměrně v mladém věku stávají vegetariány, a to nejen ze zdravotních důvodů, nýbrž i z filozofického a etického přesvědčení.“
V souboru dopisů: MAHLER, Gustav. Dopisy. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1962, 412 s.: il. (signatura 88 966, strana 324) také nacházíme zmínku o Mahlerově vegetariánství. V dopise manželce Almě Mahler z 10. září 1908 mimo jiné stojí: „Keussler se už také objevil. Skvělý člověk. V sobotu večer po zkoušce budu u něho vegetářsky večeřet.“
Informace o vegetariánství Gustava Mahlera najdeme také na internetu, např. na:
Radio Prague International: Radio Prague International
Gustav Mahler v Jihlavě: G.Mahler JIHLAVA (gaudiumpraha.org)
Česká televize: Milovaný i nenáviděný Gustav Mahler — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz)
Co se týče dotazu k vegetariánství, to má své kořeny v dávné době. Už v první knize Bible, před 3500 lety, je psáno: „A Bůh pravil: Hle, dávám vám všechny zeliny rozsévající sémě na povrchu celé země a každý strom, na němž jest plod stromu, který vydává sémě, vám budiž za pokrm.“ (Mojžíš 1,29).
Dále cituji z knihy: RISI, Armin a Ronald ZÜRRER. Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy. Praha: Earth Save CZ, 2007, 101 s . ; 22 cm. ISBN 978-80-86916-00-2 (umístění 613.2, signatura A0-1108). „Také v nejstarší evropské vysoce rozvinuté kultuře, v antickém Řecku, bylo vegetariánství vznešeným ideálem. Za praotce vegetariánství v Evropě je považován Pythagoras. V jeho vzdělávacích sdruženích, do kterých byly připuštěny i ženy, byla bezmasá strava samozřejmostí. Proto se vegetariánům až do poloviny 19. století většinou říkalo pythagorejci.“
V polovině 19. století nastává velký rozvoj vegetariánských společností a hnutí. Z Anglie (v roce 1847 vzniká v Manchesteru první Anglická vegetariánská společnost) a Německa pronikly tyto myšlenky i do USA, kde se jedním z jejích průkopníků stává Silvester Graham – vynalezl nový způsob pečení chleba z celozrnné mouky. Ve druhé polovině 19. století vznikají různé směry a hnutí, jejichž součástí je i vegetariánství a postupně jich stále přibývá. Z počátku se jednalo o elitní záležitost, protože vegetariánství si mohli dovolit lidé, kteří nežili v nedostatku a pro něž tedy maso nebylo symbolem bohatství nebo něčeho těžko dostupného a slavnostního. Rostlinná strava sice byla propagována jako levnější, ale to si mohl plně uvědomit pouze člověk, který měl bezproblémový přístup k masu.
Databáze:
Vyhledávač PRIMO: https://primo.svkhk.cz/
Česká národní bibliografie
Vysokoškolské kvalifikační práce: https://theses.cz/
Internet
Knihy:
LA GRANGE, Henry-Louis de a Danuše NAVRÁTILOVÁ. Gustav Mahler. Praha: Argo, 2018, 604 stran; 24 cm. ISBN 978-80-257-2459-0
BLAUKOPF, Kurt, Eva PÁTKOVÁ a Jitka LUDVOVÁ. Gustav Mahler: současník budoucnosti. Praha: H+H, 1998, 240 s.: il. 24 cm. ISBN 80-86022-31-5
KLUSÁK, Jan. Zpráva o Gustavu Mahlerovi. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1986, 1 sv.: il.
MAHLER, Gustav. Dopisy. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1962, 412 s.: il.
ČERVENÝ, Karel, Drahomíra ČERVENÁ, Jana DVONČOVÁ a Marie KORANDOVÁ. Vegetariánská kuchařka: vegetariánství v teorii a v praxi ; 300 receptů. Bratislava: Práca, 1991, 200 s. : barev. il. ; 30 cm. ISBN 80-7094-256-8.
RISI, Armin a Ronald ZÜRRER. Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy. Praha: Earth Save CZ, 2007, 101s . ; 22 cm. ISBN 978-80-86916-00-2.
Lékařství
Hradec Králové
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
08.12.2022 11:40