brouci

Text dotazu

Čím se živí:-zlatohlávek
-světluška menší
-tesařík obecný
-mandelinka bramborová
-mandelinka topolová
-dřepčík polní
-pilous černý
-klikoroh devětsilový
-klikoroh borový
-květopas jabloňový
-červotoč proužkovaný
-lýkožrout smrkový
-nosorožík kapucínek

Odpověď

Dobrý den,

v internetových zdrojích se nám podařilo vyhledat následující (Informace z internetu ovšem neověřujeme):

* Zlatohlávek:

Brouci se živí pylem, nektarem a zralými plody, larvy zpráchnivělou dřevěnou drtí a odumřelými kořeny rostlin. (http://prirodakarlovarska.cz/clanky/1015-zlatohlavek-zlaty-cetonia-aurata)

* Světluška menší:

Potravou světluškám jsou plži, které larvy usmrtí jedem při kousnutí. Dospělci taktéž, většinou ale potravu nepřijímají. (http://www.hajany.com/clanky/zvirata/svetluska-vetsi-neboli-svatojansky-broucek.html, http://vkskaut.blog.cz/0706/svetluska-mensi)

* Tesařík obecný:

Larvy se živí trouchnivějícím dřevem, brouci pylem a částmi květů. (http://www.desinsekta.cz/atlas-kdc/75-tesarik-obecny)

Brouci létají v teplých slunečných dnech a usedají na květy (často miříkovitých rostlin), kde se živí pylem nebo květními částmi. Často jsou také k spatření na starých pařezech nebo jiném mrtvém dřevě, do kterého samičky kladou vajíčka. Nejčastěji si vybírají smrkové a borovicové dřevo, měné často jedlové či modřínové, v severní Evropě dubové. Larvy vykusují ve dřevě křivolaké chodby, které ucpávají drtí. (http://venuse66.blog.cz/1203/tesarik-obecny-corymbia-rubra)

* Mandelinka bramborová:

Okusuje především listy brambor. Vedle brambor ale navíc mohou napadat i rajčata a některé domácí rostliny z čeledi lilkovitých.

(http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=2466). Dospělí se živí i spásáním bramborové natě. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Mandelinka_bramborov%C3%A1) (JAVOUREK, Vladimír. Brouci.)

* Mandelinka topolová:

Okusuje především listy na topolech. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Mandelinka_topolov%C3%A1)

* Dřepčík polní:

Přezimující brouci napadají po přezimování jarní brukvovité rostliny a způsobují perforace listů.
Larvy ožírají kořínky rostlin. Dospělci dokážou silně poškodit vzcházející jarní řepku. Škodlivost larev na koříncích je zanedbatelná.

(http://www.agromanual.cz/cz/atlas/skudci/skudce/drepcik-polni.html)

* Pilous černý:

Napadá obilné zásoby, uskladněné těstoviny, rýži, pohanku, špagety, luštěniny, žaludy, sušenky pro psa aj. Ve skladech nosatci preferují hlubší vrstvy hromad obilí (až do hloubky 1 m) z důvodu vyšší teploty. (http://cit.vfu.cz/vet-ekologie/rozdeleni_skudcu/pilous_cerny.htm) (JAVOUREK, Vladimír. Brouci.)

* Klikoroh devětsilový:

Samička nabodává stonky devětsilu, podbělu a bolševníku, kam klade vajíčka. Larvy v nich vyvrtávají dlouhé chodby a kuklí se v půdě. Ožírá kmínky sazenic. Proto se ještě v lesní školce před vysazením do lesa namáčejí sazenice v přípravku zabraňujícím ožeru. (http://fotoblog.in/clanek/114)

Brouci se živí listy devětsilu (Petasites) a podbělu (Tussilago).
Larvy se živí kořeny devětsilu a podbělu. (http://www.rendy.eu/zivocichove-seznam/klikoroh-dedetsilovy)

* Klikoroh borový:

Samičky kladou na jaře a v létě vajíčka do kůry kořenů převážně borových pařezů, kde se v lýku a ve dřevě vyvíjejí bělavé larvy. Většina brouků se líhne až po přezimování larev na jaře a ihned intenzivně okusují kůru a lýko právě vysazených sazenic různých jehličnatých dřevin. (http://www.mezistromy.cz/cz/les/zivocichove-v-lese/hmyz/brouci/klikoroh-borovy)

* Květopas jabloňový:

Ožírají jabloně a hrušně. (http://www.agromanual.cz/cz/atlas/skudci/skudce/kvetopas-jablonovy.html) (JAVOUREK, Vladimír. Brouci.)

* Červotoč proužkovaný:

Škůdce dřeva a výrobků ze dřeva. Svoje pojmenování má podle zřetelně tečkovaných rýh na krovkách. Samice po páření kladou vejce do štěrbin ve dřevu, do starých výletových otvorů, většinou na neošetřené a zakryté části nábytku, Dávají přednost dřevu ve, kterém vyrostly.
Červotoč proužkovaný napadá jen starší dřevo, které je již nějakou dobu používáno. Souvisí to také z vlhkostí dřeva. Larvy se líhnou asi po 14ti dnech a larva se zavrtává do dřeva. vytváří ve dřevu podélné chodby, které ucpává výkaly.
Před kuklením se larva přiblíží k povrchu dřeva a max. 1 mm od povrchu se zakuklí. Po vylíhnutí brouk opouští tzv. výletových otvorem dřevo. (http://www.skudci.com/cervotoc-prouzkovany)

* Lýkožrout smrkový:

Je zřejmě nejškodlivější hmyzí škůdce v našem lesním hospodářství, nejnebezpečnější je především v oblastech rozsáhlých smrkových monokultur. Lýkožrout smrkový napadá převážně smrkové porosty starší 60 let. Vybírá si přednostně fyziologicky oslabené stromy, vývraty, zlomy nebo stromy pokácené. Při přemnožení však napadá i stromy zcela zdravé, které dokáže zahubit za několik málo týdnů. Kůrovci začínají z jara naletovat na místa těsně pod zelenou korunou stromů a strom postupně osídlují do koruny a k patě. (http://www.mezistromy.cz/cz/les/zivocichove-v-lese/hmyz/brouci/lykozrout-smrkovy) (JAVOUREK, Vladimír. Brouci.)

* Nosorožík kapucínek:

Až 40 mm velké brouky můžeme nalézt od konce jara do konce léta především na skládkách dřevního odpadu, v kompostu či v přírodně zachovalých listnatých lesích. (http://www.ceskestredohori.cz/zvirena/oryctes-nasicornis-nosorozik-kapucinek.htm)

Zdroje:

* JAVOUREK, Vladimír. Brouci. 1.vyd. Praha : Orbis, 1954.

* POKORNÝ, Vladimír. Atlas brouků. 1. Vyd. Praha : Paseka, 2002. ISBN 80-7185-484-0.

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.05.2014 13:22