-
To se mi líbí
-
Doporučit
Říká se to, říkám to a viděl jsem to i napsané - třeba: "Boreď by ne, když má doma sedm..." Jaký je to boreď slovní druh a jaký má původ? Je to vůbec spisovné?
Dobrý den,
výraz boreď se vyskytuje v Horažďovicích na Klatovsku. Slovo znamená totéž co bodejť. Vysvětlení viz. heslo ve Slovníku nářečí českého jazyka:
„ bodejť part. (bodejť, bodajť, bodeť, bodéť, borejť, boreť, bodijť), bodejťže part. (bodejďže, bodeďže)
1 zejm. čes přitakací; zajisté, ovšem: zas uš se tam ceďí. – Bodejť Kněžmost MB; ustrouhala dva siroví bandori a přidala trošku soli, a jak si to ďeťi chválili, no bodejď bi né, bil velkej hlat Paseky nad Jizerou SM; bodeďže tam pudu Vysoké nad Jizerou SM; bodeť, to je má řeč Vysoké nad Jizerou SM; no bodejť, bodejť, máš pradu Jestřabí v Krkonoších SM; bodejď bi ne, von bi si toho naporoučel Náchodsko; borejď bi si nekoupila, diš máš na to Tymákov PM; mám tadi kiselo, esli chcete. – Bodejď bisme nechťeli! Polná JI (Hrbov); bodéď že se vdala, dž je pjekná jag obrázek Otaslavice PV; bodejďže jó Dobruška RK; bodejť Česká Třebová UO; bodijť Chodsko; bodeť Sušice KT; bodéť Boskovicko ║ jen bodejť part. 2 přací; ať, kéž: boreď budou sinove Horažďovice KT; bodejď bi tam skameňeli! Cep JH; borejť Hrobce LT; bodajť Frenštátsko 3 odmítací; sotva, asi ne: bodejď bi se chitrák přiznal! Radčice JN; borejť, to bis ti chťel! Paseky nad Jizerou SM; bodejď bich jel Hradec Králové HK; maminko, nezatočí se vám hlava? – I bodejť, jen poď a dej pozor, ajť se tobje nezatočí Blata; borejť Lípa nad Orlicí RK
PSJČ; SSJČ
Šm“ Zdroj: http://sncj.ujc.cas.cz/entry/8960
Ve slovníku spisovné češtiny se setkáváme s výrazem bodejť, případně bodejž (což je hovorovější obdoba téhož slova), dále bodej, bodeť, bodejž (†bohdejž, †bohdejť), bodejťže příslovce a částice
I. přísl. přitakávací ob.
1. vyjadřuje souhlas s předchozí větou (otázkou); zajisté, ovšem(že), arci(že): spojeno a) s ozn. způs. kladného slovesa n. bez slovesa: znal jste jej? Znal, bodejť znal; tys to věděl? Bodejťže věděl!; Standa jde pro noviny jako pán. Jako pán, bodeť (K. Čap.); vidíš? Bodejťže toť se ví, jakpak ne; b) s podmiň. způsobem n. min. časem záporného slovesa n. s pouhou záporkou: jsi rád? Bodejť bych nebyl; máš-li nevěstu? Bodejť neměl (Jir.); (v neúplných větách) bodejť ne; znám ji? Bodejť ne
2. vyjadřuje odmítnutí předchozí věty (otázky): a) s podmiň. způsobem kladného slovesa: nepůjdeš tam? Bodejť bych tam chodil!; b) bez slovesa, často iron.: byl jsi tam? Bodeť; bodejť, budu se bát! nikoli, kdepak, ani zdání; iron. toť se ví, to jistě, samozřejmě
II. částice přací zast. kéž: a) s ozn. způsobem přít. n. s inf. n. bez slovesa: bodejž vám je mysl vždy zdráva! (Jak.); bodejž nemíti přítele, jejž třeba pořád dobřiti (Čel.); (v neúplných větách) bodejž tě ďas!; b) s ozn. způsobem min. n. s podmiň. způsobem ve význ. přít.: bodej zdráv byl! (Wint.): bohdejž to bylo možno! (Šub.); bodejž jsi se byl ani nenarodil (Stroup.); bodejž by to učinil!
Zdroj: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=bodej%C5%A5
Hledali jsme pojem i v etymologických slovních a dovolujeme si nabídnout několik upřesnění.
bodej částice přácí kéž (by). Bodej zdráv byl! Win. Bodej mu oči vytekly! Jir. Částice přisvědčující, event. odmítající. Takové jmění, neví, co honem vzít do ruky. Bodej by se ještě o dům staral. Herb. V. bodejť, bodejž.
bodejť částice přácí (arch.) kéž. Bodejť jsi se byl ani nenarodil. Stroupežnický Э část. přisvědčovací ovšem, zajisté. „Pana děda jste neznala, jemnostpaní?“ — „I znala, bodejť znala, a dobře.“ Jirásek - Často ve spojení se spoj. že. „Tys to věděla.“ —„Bodejť že věděla.“ Rais. „A vy byste mi nevěřila?“ — „Bodejť že nevěřila, protože nemluvíte pravdu.“ Bál. Také bez slovesa bodejť že ovšem, zajisté, tot se ví. „Čutoru také neponesu prázdnou!“ — „Bodejť že,“ přisvědčil Mladěn. Choch. 5 kondicionálem záporného slovesa přisvědčuje k otázce kladně. ,,No to jste ráda, viďte.“ — „I ty můj Ježíši, bodejť bych nebyla.“ Rais. 5 kondicionálem slovesa kladného přisvědčuje к ději zápornému. Farář vzkázal, aby mu učitel nechodil na oči. „Bodejť bych šel.“ Jir.,..jestli pak jsi zpomněl, že máš jít se mnou.“ —..Bodejť bych zapomněl.“ Něm. Bodejť by ne, bodejť ne ovšem že ano. „A znám ji?“ — .,Bodejť ne, je to slečna Helena. Čap.Ch. Dial.
bodejť s přičestim min. činným Ovšem Že ne, bodejť ne ovšem že ano. „Kdybych přišel večír k vám. volat, neozveš se.“ — „Bodejť ozvala!“ Jir. „Jen máš-li nevěstu, pane!“ — „Bodejť neměl! Třeba tři! A má je doma!“ Jir. Э bon. vyjadřuje odmítnuti. ,,A ti prý se neznali.“ — ..Bodejť! Ti se znali tuze dobře!“ Hál. Bodejť budu čekat, až se zlíbí modistce. Staš. bodeji část. přáci kéž (by). Bodejž vám je mysl vždycky zdráva! Jak. Bodejž v den volební není jediného, kdo by nešel к osudí! Dyk. Bodejž jej hadi uštípali! Smil. Bodejž by tě husa kopla! I bodejž tě čert, kluku! Stroup. V. také bobdejž.
Zdroj: Příruční slovník jazyka českého. V Praze: Státní nakladatelství, 1935-1957. 9 sv.
bohdá snad. Ze stě. bóh dá (v. bůh a dáli). Srov. bodejť
Zdroj: HOLUB, Josef a LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 4. vyd. Praha: SPN, 1992. 483 s. Odborné slovníky. ISBN 80-04-23715-0.
Tomuto výrazu v malinké obměně věnovali svou pozornost i naši kolegové v minulosti. Pro úplnost přikládáme i odpověď z tohoto dotazu: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/puvod-slova
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
05.09.2016 08:00