-
To se mi líbí
-
Doporučit
Existuje podklad ze kterého se lze dozvědět co vedlo J.Karafiáta k napsání Broučků?
Je možné se blíže seznámit s jednotlivými vydáními a jejich ilustrátory?
Jak se dílo překládalo do dalších jazyků a byly tam jazykové problémy?
Dobrý den,
prameny, které by dokládaly, co vedlo Jana Karafiáta k napsání Broučků existují a jsou dostupné v knihovnách k prezenčnímu i absenčnímu půjčení (viz níže). Ke zjištění, ve které knihovně se daný zdroj nachází Vám dobře poslouží Souborný katalog ČR (viz http://new.caslin.cz/ nebo http://www.nkp.cz/katalogy-a-db/souborny-katalog-cr).
Seznam doporučené literatury k problematice
BALCAR, Lubomír. Nad Karafiátovými Broučky: sborník k 50. jubilejnímu vydání
Broučků. V Praze: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 1941, 142 s.
signatura v Městské knihovně v Praze GD 2438
HROMÁDKA, Josef Lukl. Jan Karafiát. Praha: Synodní rada Českobratrské církve
evangelické, 1946, 96 s.
signatura v Městské knihovně v Praze GB 9639
HERBEN, Jan. Kniha vzpomínek. 1935, 663 s. (pasáž věnovaná J. Karafiátovi je na str. 143-155)
signatura v Městské knihovně v Praze GC 6123
Karafiát, Jan: Paměti spisovatele Broučků, 4 díly (1919, 1921, 1922, 1923)
Signatura v Městské knihovně v Praze: I D 3582, II D 3582, III D 3582, IV D 3582 (prezenčně k dispozici)
BROŽOVÁ, Věra. Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011, 143 s.
signatura v Městské knihovně v Praze X 7911
O to, co vše mohlo Karafiáta podnítit k napsání Broučků, se průběžně vedly spory (zmiňuje i Brožová), např. bychom museli prostudovat Petra Bezruče a další autory. Přeli se, že tam byly vlivy např. z anglické literatury, jiní zase tvrdí, že pouze pozoroval přírodu a napadlo ho dát lidské vlastnosti broučkům... V určité době se dílo chápalo jako výchovný záměr do škol, později bylo naopak ze školních knihoven vyřazeno jako už nemoderní, poplatný náboženství určitého typu...
"Proč se Karafiát rozhodl pro broučky svatojanské? Především byl veden šťastnou básnickou intuicí. Spolurozhodovala jistě také vzpomínka na rodný kraj; kdo byl okouzlen za letních večerů světelným hemžením a jiskřením svatojanských broučků na pokraji lesů Českomoravské vysočiny, dovede si představit jak působily takové zážitky na dětskou duši imramovského rodáka Jana Karafiáta. Svatojanští broučci také však nejlépe odpovídali Karafiátovu pojetí člověka, které měli znázorňovat: jsou nepatrní a přece něco znamenají, a jejich "činnost" přímo láká k chápání symbolickému" (Čapek, Jan B. in: Nad Karafiátovými broučky, s. 59)
"Sám chtěl být jen broučkem, který poslušně svítí." "Ó jistě pro mne jest to nejzdravější být u nohou svého nebeského Otce tím nejmenším jeho broučkem." (Hromádka, s. 95)
Vliv přírody na jeho tvorbu. Vše podrobně zpracováno v Balcarovi (uspořádal sborník k 50. výročí vydání).
Velmi dobře sepsaný životopis Jana Karafiáta najdete Wikipedii, dále tam jsou i Broučci, vč. ilustrátorů (někteří jsou dostupní
online přes Wikipedii). Na www.iliteratura.cz najdete článek o publikaci Věry Brožové Karafiátovi Broučci v české kultuře.
Ze všech zdrojů vyplývá, že Karafiát se jako teolog a pedagog zabýval i literární činností patrně s cílem mravně působit na
děti a mládež, přes příběh a hrdiny jim vštěpovat určité vzory. Sám vydal Broučky anonymně, málem by zůstalo dílo nepovšimnuto, kdyby ho neobjevil J. Herben a nezasadil se o nová vydání. Ale Karafiát autorská práva odkázal Českobratrské církvi evangelické, která díky pozdějším úspěšným vydáním mohla z tohoto sponzorského daru financovat
církevní literaturu vč. bible.
Autorka Brožová (ev. další kritici apod.) usuzuje na literární vlivy zahraniční (např. z Anglie) na Karafiáta - byl to velmi vzdělaný teolog, pedagog a literát. Žil v problémové době s politickými i náboženskými střety, možná i z tohoto důvodu se uchýlil mj. k pohádkám, jako B. Němcová.
Možná bude jedna z nejlepších knih "Kniha vzpomínek" od J. Herbena (GC 6123) - on totiž ty Broučky objevil, bylo to pozapomenuté dílo.
2. Ve Wikipedii, v síti MKP aj. lze mj. studovat ilustrátory, někteří jsou dostupní i online - např. ilustrace Josefa Weniga z r. 1943. V MKP máme Broučky ve všech podobách: knihy, CD, divadelní hry, kazety, u některých jistě bude doslov apod. Informace o všech vydáních Broučků naleznete v Souborném katalogu ČR. Dochovaná první vydání z r. 1876 vlastní z pražských knihoven např. NK ČR, Knihovna Národního muzea, PNP, Národní pedagogická knihovna a muzeum JAK. Městská knihovna v Praze vlastní vydání asi z roku 1919 (signatura A 11428) - dokument je zdigitalizovaný. V Souborném katalogu ČR si lze také prohlédnout obálky jednotlivých vydání Broučků.
3. Broučci jsou přeloženi do mnoha jazyků, v MKP jsou Broučci k dispozici v angličtině, němčině, lužické srbštině, dále wiki zmiňuje polštinu a ruštinu. Potíže byly s ruským překladem (cenzura a spory), více v článku na Wikipedii pod heslem Broučci, kde se poukazuje na problémy s překladem Broučků do ruštiny, spory mezi komunistickým překladatelem a církví, SSSR nepřijal překlad ani od církve, ani od tehdejšího minist. školství. Broučci sklidili u nás a ve světě chválu, ale i kritiku, autor byl přece jen "obětí doby".
HROMÁDKA, Josef Lukl. Jan Karafiát. Praha: Synodní rada Českobratrské církve
evangelické, 1946, 96 s.
BALCAR, Lubomír. Nad Karafiátovými Broučky: sborník k 50. jubilejnímu vydání
Broučků. V Praze: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 1941, 142 s.
Jazyk, lingvistika a literatura
Praha
Městská knihovna v Praze
23.11.2015 17:15
mohli byste mi prosím vysvětlit slovo rešerše?
Děkuji moc
Bára