-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den
Co přesně prosím zahrnovalo Babenberské dědictví?
Dobrý den,
k babenberskému dědictví je velmi pěkně a podrobně zpracováno heslo v Akademické encyklopedii českých dějin, ze které si dovolujeme citovat:
"babenberské dědictví – historická území Rakous a Štýrska, kde vládla v letech 976-1246 babenberská dynastie.
Smrt posledního člena babenberské dynastie Fridricha II. Bojovného (*1210 - † 1246) otevřela zápas o dědictví babenberské. Středem pozornosti se staly obě pozůstalé Babenberkovny, Markéta († 1267), sestra vévody Fridricha, a jeho neteř Gertruda (*1226 - † 1288), protože ženich kterékoli z nich mohl vyženit Rakousy. Podle takzvaného menšího privilegia (privilegium minus), jímž v roce 1156 povýšil Fridrich I. Barbarossa (1152- † 1190) rakouskou marku na vévodství, byla totiž vévodská hodnost Babenberků dědičná v mužské i ženské linii. O své právo se přihlásili Přemyslovci s odvoláním na smlouvu z roku 1239, podle níž se Fridrichova neteř Gertruda provdala za Vladislava († 1247), syna českého krále Václava I. (1230- †1253). Vladislav však zemřel již v roce 1247. Strategicky zajímavé země se pak v příštích letech staly předmětem svárů mezi českým a uherským králem a bavorským vévodou. Nic nevyřešil ani sňatek Gertrudy s Heřmanem Badenským, protože Heřman zemřel již v roce 1250. Ve stejném roce zemřel i císař Fridrich II. (1220 - † 1250) a jen o rok později také další možný dědic, syn Markéty Babenberské a Jindřicha [VII.] Fridrich († 1251).
Bavorský vévoda Ota († 1253) se pokusil využít situace a zmocnit se západních částí rakouského vévodství. Proti tomu se rozhodně postavili Přemyslovci, kteří nacházeli stále více podpory u zdejší šlechty a biskupů bavorské a alpské oblasti. Ti viděli v Přemyslovcích vítanou protiváhu k Bavorsku a sami nabídli na podzim roku 1251 českému králi, aby se rakouského vévodství ujal. Stalo se tak v osobě Václavova syna Přemysla Otakara II. (*1233- † 1278). Přemysl se pro upevnění svého postavení oženil s podstatně starší Markétou Babenberskou, která mu po svatbě odevzdala privilegium minus i jeho potvrzení z roku 1245. Ani to neznamenalo konec sporů. Uherský král Béla IV. (1235- † 1270) sjednal s bavorským vévodou Otou, krakovským knížetem Boleslavem Stydlivým a opolským knížetem Vladislavem silnou koalici proti Přemyslovcům. Boleslav a Vladislav spolu s Danielem Haličským zaútočili v létě 1253 na Opavsko, současně na Moravu udeřili Kumáni a posléze dorazil i hlavní voj Bélův. Tehdy papež Inocenc IV. († 1254) vyzval obě stany k zastavení boje a zprostředkoval mírová jednání.
Po dlouhých sporech bylo babenberské dědictví rozděleno: Přemysl Otakar II. jako manžel Markéty Babenberské ovládl nyní i Horní Rakousy (r. 1254), uherský král Béla IV. získal pro svého syna Štěpána († 1272) Štýrsko. Po porážce Bély IV. V bitvě u Kressenbrunnu roku 1260 si pak Přemysl přivlastnil Štýrsko a Korutany s částí Kraňska a roku 1270 celé Kraňsko i většinu Furlandska. Tyto země ovládal až do roku 1276, kdy se jich byl po neúspěšném střetu s římským králem Rudolfem I. Habsburským (1273- † 1291) nucen zříci. Po smrti Přemysla Otakara II. Roku 1278 bylo toto území definitivně ztraceno a připadlo v roce 1282 Habsburkům."
Další informace byste mohl/a najít také v následující publikaci:
* JAN, Libor et al. Pocta králi: k 730. výročí smrti českého krále, rakouského vévody a moravského markraběte Přemysla Otakara II. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro projekt Pocta králi železnému a zlatému 2008, 2010. 263 s. ISBN 978-80-86488-67-7. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/28993/pdf.
* ZACHOVÁ, Jana. Babenberské dědictví. In: Akademická encyklopedie českých dějin. Praha: Historický ústav. Sv. 1, A-C. S. 128. ISBN 978-80-7286-202-32. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:c2a80e30-e6cb-11e3-a012-005056825209
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
20.01.2021 09:00