-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,prosím chtěla bych vědět jaký je rozdíl
mezi antickou filozofii a filozofii 20 st.Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
kolébka západní filozofie se nachází v řeckých koloniích na pobřeží Středozemního moře - tedy antická filozofie. Zde panoval čilý obchod, který kromě blahobytu s sebou přinesl také znalosti jiných národů (matematika, astronomie, kalendář, apod.). Znakem této doby je také počínající přechod od panství aristokracie k jiným politickým útvarům (tyrannis, demokracie) či nová duchovní orientace známá jako "od mýtu k logu" - objasnění namísto božstev přichází pomocí hledání přirozených, racionálních principů, jimiž lze vyložit uspořádání a postavení člověka.
Mezi základní rysy antické filozofie patří:
* otázka prapůvodu (arché) a prazákonu (logos) světa, s čímž souvisí hledání základu jednoty.
* témata spjatá s pojmem aléthéia (neskrytost), kam patří bytí, pravda a pravé poznání.
* úvahy o přirozenosti člověka a jeho mravní určení:povaha duše, dobro a ctnost.
Antickou filofii lze také členit na epochy:
1) Presokratické období - přírodní filozofie Miléťanů, pythágorejská škola, Herakleitos, mladší filozofové přírodní a atomisté. Zpravidla se k presokratikům řadí i sofisté, ti však soustředí svůj zájem na člověka a společnost.
2) Klasické období - hlavními mysliteli jsou Sokrates, Platon a Aristoteles, kdy předchozí je vždy učitelem následujícího. Sokrates platí za zakladatele autonomní etiky a soustředil se na její základní otázky. Platón řeší problematiku, kterou nastolil Aristoteles a presokratici v rámci nauky o idejích a o duši.
Aristotela lze pokládat za zakladatele systematicky a vědecky založené filozofie, která se snaží obsáhnout všechny roviny lidského vědení.
3) Hellenistická filozofie - má dvě základní větve: stoická a epikurejská.
Obě přesunují důraz na etiku.
4) Skepticismus - pochybování nad doktrinální výstavbou filozofie.
5) Eklekticismus - obhajuje sloučení různých filozofických nauk.
6) Novoplatónismus
Již v pozdní Antice se utváří křesťanská filozofie (Augustinus a patristika), která se obvykle přiřazuje již ke středověku.
Typickým rysem 20.stolem je ohromný rozmach poznatků v technice a přírodních vědách, které přináší zcela nové objevy - teorie relativity a kvantová fyzika, evoluční teorie biologie či Freudova psychoanalýza. Filozofie je tímto vývojem dotčena různými způsoby:na jednu stranu tvoří metody a poznatky moderní logiky základ pokroku ve vědách a technice; na druhou stranu se přírodní vědy stávají měřítkem a objektem filozofie. Filozofie 20.stol. je těsně spjata s "obratem k jazyku", jakožto předmětu filozofie.
Nejvyšším cílem bylo vytvoření ideálního, tj. naprosto jasného jazyka - toto se stalo hl. tématem např. Vídeňského kruhu.
Jiné směry se zaměřují na člověka a jeho život, např. konkrétní žití představuje středobod filozofie existence. Ta navazuje na Kiekergaarda a jejími představiteli jsou především Jaspers, Sartre a Camus.
Fenomenologie založená Husserlem chce návratem k vnitřním procesům zajistit novou jistotui o podstatě věcí a člověka.
Je třeba také nezapomínat na marxismus, který se stává nosníkem společenských změn. Marx a Mao na jeho základě vyváří nové systémy vlády a hospodaření.
Mezi další směry patří hermeneutika, která se obrací ke všem výrazovým formám individuálního a společenského jednání.
Jak tedy můžete vidět z výše uvedeného, filozofie obou období se významně liší. Je to samozřejmě dáno především dobou. V Antice mluvíme o zrodu filozofie, je tedy logické, že antičtí filozofové se budou zajímat o původ a vysvětlení základních principů, jevů a skutečností. Oproti tomu 20. století má za sebou vývoj společenosti a myšlení nejen 20ti předcházejících století a tomu samozřejmě odpovídá i filozofie. Ta se vedle oborů logiky, techniky či jazyka promítá i do postoje k člověku a otázkám bytí.
Toto je pouze stručný a obecný náhled do dvou odlišných dob filozofie. Pro podrobnější přehled Vám doporučujeme nahlédnout do některých z uvedených knih. Literatury filozofie je samozřejmě mnohem více, ve výběru jsme se zaměřili především na Antiku a 20. století:
* KUNZMANN. Peter. Encyklopedický atlas filosofie.Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 265 s. ISBN 80-7106-339-8.
* ASMUS. V.F. Antická filozofie. Vyd. 1.. Praha : Svoboda, 1986. 542 s.
* RICKEN, Friedo. Antická filosofie. 2. vyd.. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. 230 s. ISBN 80-7182-134-9.
* MACHOVEC, Dušan. Dějiny antické filosofie. 1. vyd.. Jinočany : H & H, 1993. 187 s. ISBN 80-85467-62-3.
* SCHMIFINGER, Heinrich. Filosofie 19. a 20. století. III, Filosofie života a filosofie existence. Vyd. 1.. Praha : OIKOYMENH, 2009. 523 s. ISBN 978-80-7298-177-9.
* SYLLABA, Theodor. Dějiny politických filozofií : (politické filozofie od antiky do konce 20. století). Vyd. 1.. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. 304 s. ISBN 80-7041-055-8.
* CORETH, E. (ed.). Filosofie 20. století. 1. vyd.. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2006. 255 s. ISBN 80-7182-209-4.
Tyto a mnohé další tituly můžete nalézt v online katalogu NK ČR (http://aleph.nkp.cz/F) , případně v online katalogu SKC (Souborný katalog ČR umožňující vyhledat dokument v českých knihovnách).
Filozofie a náboženství
--
Národní knihovna ČR
27.01.2011 15:29