-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěl bych se prosím vás zeptat jestli angličtina má něco společného s latinou. Děkuji
Dobrý den,
latina měla velký vliv na vývoj anglického jazyka, do značné míry ovlivnila jeho slovní zásobu. Angličtina je západogermánský jazyk, jehož základem byly jazyky starogermánských kmenů Anglů, Sasů a Jutů, kteří do Anglie přesídlili z kontinentu v 5.-6. století n.l.
V jazyce staroanglického období ("Old English") docházelo v souvislosti s christianizací (zejména v 6. stol. n.l.) k přirozeným výpůjčkám z latiny.
Latina byla jazykem církve, katoličtí kněží psali texty v latině.
Příležitostně byly některé texty psány také v lidovém jazyce, v takových případech byla latinská slova překládána pomocí vhodných ekvivalentů ze staroangličtiny. Posléze se často taková slova do jazyka převzala a v průběhu adaptace mohla získat nepatrně odlišný význam. Pokud nebyl nalezen vyhovující ekvivalent ve staroangličtině, byl zvolen latinský výraz, který rozšířil staroanglickou slovní zásobu. Nicméně latinská slova měla často silně omezený význam a nebyla mezi lidmi v širší míře využívána. Jednalo se zejména o literární a učené výrazy, které nebyly příliš běžné. Většina z nich nepřetrvala do středoanglického období jazyka ("Middle English").
V roce 1066 Anglii dobývají Normané, jazykem šlechty a správy se tak stává anglonormanština, která je blízce příbuzná starofrancouzštině (francouzština patří mezi románské jazyky, které se vyvinuly z latiny), staroangličtina zůstává jazykem lidu. Přestože se na královském dvoře užívala výhradně normanština, normanští králové se nesnažili staroangličtinu zakazovat či její užívání potlačovat. Do staroangličtiny je však přebíráno mnoho normanských slov. Na začátku 13. století angličtí Normané ztrácejí svoje kontinentální državy v Normandii a dostávají se tak úplně z francouzského vlivu. V době, kdy se v pozdním 14. stol. středoangličtina ("Middle
English") stává dominantním jazykem, je díky Normanům jazyk obohacen již zhruba o 10 000 slov, ze kterých se asi 75% užívá dodnes. Pokračující užívání latiny církví a centry vzdělanosti s sebou přináší stálý příliv (i
když značně redukovaný) nových slovních výpůjček z latiny.
Dnešní slovní zásoba angličtiny je z poloviny germánského původu (anglosaština a skandinávské jazyky) a z poloviny románského původu (francouzština a latina).
Použité zdroje:
* BERKOV, Valerij Pavlovič. Současné germánské jazyky = Sovremennyje germanskije jazyki. Praha: Karolinum, 2002. 323 s. : mapy ; 21 cm. (Učební texty Univerzity Karlovy v Praze). ISBN 80-246-0268-7.
* BRENDLOVÁ, Světla. Reálie anglicky mluvících zemí = Basic facts English-speaking countries. Plzeň: Fraus, 2006. 113 s. : il., mapy, portréty ; 24 cm. ISBN 80-7238-307-8.
* LERER, Seth. Inventing English : a portable history of the language. New York : Columbia University Press, c2007. viii, 305 s. : il. ; 24 cm. ISBN 0-231-13794-X.
* The Oxford history of English / edited by Lynda Mugglestone. Oxford :
Oxford University Press, 2006. xi, 485 s. : il., mapy ; 26 cm. ISBN 0-19-924931-8.
* Universum: všeobecná encyklopedie. 1. díl, A-B. Praha: Odeon, 2000. Str.
213. ISBN 80-207-1061-2.
* http://en.wikipedia.org/wiki/Latin_influence_in_English
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Angli%C4%8Dtina
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
24.03.2011 15:03