-
To se mi líbí
-
Doporučit
V roce 1819 prý cestovatel Alexander von Humboldt navštívil Milešovku a prohlásil výhled z Milešovky za třetí nejkrásnější na světě. To je všude citované, ale nic víc. Nevíte, jestli neexistuje nějaký životopis, publikace z cest po střední Evropě, kde by se nějaké takové přirovnání dalo najít?
Na Internetu jsem toho po pravdě moc nenašel, ale nejspíše proto, ze nevím moc, kde hledat. Nemate nápad, kde by se dalo po něčem takovém podívat?
Předem díky.
Děkuji za zajímavý dotaz. Výrok je citován ve studii Teplice a okolí v životě A. von Humboldta, jejímž autorem je RNDr. Norbert Krutský. Studie obsahuje výčet Humboldtových pobytů na Teplicku mezi lety 1791 a 1839. Humboldt navštívil Teplicko roku 1791 jako dvaadvacetiletý student a pak minimálně ještě jedenáctkrát mezi lety 1827 a 1839 jako člen doprovodu pruského krále Friedricha Wilhelma III., který zde každoročně pobýval jakožto lázeňský host.
Citujeme ze studie: „Ke každoročnímu programu patřil výlet na Milešovku, které se účastnil jak král, tak Humboldt. Vrchol Milešovky byl již tehdy proslavený krásným rozhledem a výlet, včetně pozorování východu slunce, patřil k organizovaným akcím pro lázeňské hosty. Sám Humboldt označil tento rozhled za třetí nejkrásnější na světě, jak to uvádí v dopise Emilu Adolfu Rosmässlerovi, který byl profesorem přírodopisu na lesnické akademii v Tharandtu. Tuto zmínku přejaly všechny místní turistické publikace.“
Humboldtův výrok dle autora studie tedy pochází z dopisu německému biologovi Emilu Adolfu Rossmässlerovi (1806–1867). Obrátili jsme se na autora této studie, ale o zmíněném dopisu jsme od něj nedostali žádnou informaci.
Údajný Humboldtův výrok o kráse výhledu z Milešovky je dále citován v publikaci Milešovka a milešovský region: historie, turistika, klima. Zde je jako zdroj výroku uvedena citace: Ehrlich, R. (1929): Der Donnersberg in geschichtlicher, kartographischer und touristischer Hinsicht. Erzgeb. Ztg., Donnersberg-Sonderheft. Tento dokument máme k dispozici, ani zde však nenajdeme citaci Humboldtovy zmínky v originálním znění.
Prof. Ivanu Jakubcovi, členovi výboru Humboldt klubu, se však podařila dohledat originální citace hledaného výroku z pera výše zmíněného E. A. Rossmässlera. Sdělení bylo součástí krátké zdravice E. A. Rossmässlera v roce 1865 adresované německému Humboldt Klubu v Rumburku a vydaného v časopise Aus der Heimath. Odkaz na příslušnou stránku je zde http://www.biodiversitylibrary.org/page/5115744#page/40/mode/1up (str. 64 dole): „... dass ihm die Rundsicht von dem Mileschauer, dem Herrscher des Mittelgebirges, als die drittschonste in seinem vielerfahrenen Reiseleben erschienen sei […]“ Rossmässler zde ovšem neuvádí, jakým způsobem mu Humboldt toto své hodnocení předal. Nezmiňuje bohužel ani předchozí dva výhledy, které jako jediné na světě svou krásou výhled z Milešovky podle Humboldta předčí.
Pokud jde o dohledatelné výroky samotného A. von Humboldta o Milešovce, dostala se k nám informace o dopisu A. von Humboldta adresovaném přírodovědci a lázeňskému lékaři F. A. Reussovi z Bíliny (město v blízkém okolí Milešovky): „Zítra budu určovat výšku a magnetickou inklinaci Milešovky“. Dr. Marie Jakoubková uvádí, že dopis nebyl datován a rámcově patří do období 1819 –1830, pravděpodobně 1828 (výše zmíněná studie Teplice a okolí v životě A. von Humboldta uvádí argumenty pro tuto dataci dopisu a dodává, že z dopisu plyne, že si Humboldt Dr. Reusse vysoce vážil, znal ho již od roku 1791 a byl s ním mezitím v časté korespondenci). Kopie části originálu tohoto dopisu se objevila v příloze Bulletinu Humboldt klubu České republiky vydaném v dubnu 1993.
Dalším rokem, v němž podle pramenů prokazatelně Humboldt v rámci pobytu v králově družině navštívil Milešovku, je rok 1837. I to uvádí studie Teplice a okolí v životě A. von Humboldta a odvolává se přitom na zdroj České Středohoří (turistický průvodce z roku 1985), kde na str. 55 čteme: „Před polovinou 19. stol. byli za nejlepší znalce oblasti považováni litoměřický malíř Jan Gruss starší, zdejší lékárník Josef Veselský a lékař Jan Wotruba. S nimi procházel Středohořím r. 1837 slavný cestovatel světového jména Alexander von Humboldt, který mimo jiné navštívil Tříkřížový vrch (Kalvárii), Bukovou horu a Milešovku.“
Pokud tedy existuje skutečně v písemné podobě výrok Humboldta o výhledu z Milešovky, patrně by jej bylo třeba hledat přímo v jeho korespondenci s výše zmiňovaným E. A. Rossmässlerem, který jej v roce 1865, tedy 6 let po Humboldtově smrti, citoval.
Na pátrání se podíleli Doc. R. Grill, Prof. I. Jakubec, RNDr. Z. Chládová, Ph.D., PhDr. J. Blucha a RNDr. M. Jakoubková, kterým velmi děkujeme.
České středohoří. 1. vyd. Praha: Olympia, 1985.
EHRLICH, Robert. Der Donnersberg in geschichtlicher, kartographischer und touristischer Hinsicht. Erzgebirgs-Zeitung. 1929, Jg. 50, s. 55–60
Humboldt klub České republiky. Praha: Humboldt klub České republiky, 1993.
KRUTSKÝ, Norbert. Teplice a okolí v životě A. von Humboldta. In: J. BLUCHA, ed. Alexander von Humboldt a české země. Alexander von Humboldt und die böhmischen Länder. Praha: Humboldt klub ČR, 1996. 136 s.
ROSSMÄSSLER, Emil Adolf. Bekanntmachungen und Mittheilungen des Deutschen Humboldt-Vereins. Aus der Heimath. 1865, Nr. 4, s. 63–64.
ŠTEKL, Josef a kol. Milešovka a milešovský region: historie, příroda, turistika, klima. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005. 182 s. ISBN 80-200-1376-8.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Praha
Ústav fyziky atmosféry AV ČR - Knihovna
19.04.2016 12:52