-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý deň,
aký je prosím rozdiel medzi Executive Information Systems (EIS), Decision Support Systems (DSS) a MIS (MANAGEMENT INFORMATION SYSTEMS)? Jedná sa o systémy pre pordporu rozhodovania. Potrebujem však zistiť rozdiel medzi nimi. Ideálna bude vyčerpávajúca odpoveď :)
Ďakujem
Dobrý den,
níže přikládáme vysvětlení pojmů, které uvádíte, hned z několika zdrojů. Věříme, že Vám tyto informace pomohou.
7.1 Manažerské aplikace EIS
Aplikace EIS (Executive Information Systems), informační systémy pro podporu řízení, pokrývají spolu s portálovými aplikacemi založenými na WWW technologiích a různými analytickými aplikacemi prezentační vrstvu Bl řešení. Jsou základním pilířem takových řešení a uplatňují se ve stále větší míře v podnicích a institucích po celém světě. Jsou speciálně zaměřeny na podporu potřeb řídicích pracovníků a manažerských procesů (podnikové analýzy, plánování, rozhodování). EIS je ta část celkového IS firmy, která pracuje s vybranými nebo upravenými daty, jež se těmito úpravami stávají nositelem komplexních informací, charakterizujících příslušné procesy ve firmě. Primárně slouží к identifikaci a lokalizaci určitých jevů ve firmě, v dalším kroku pak к jejich podrobné analýze. Zásadní zlom v zájmu o EIS způsobil článek Johna Rockarta a Michaela Treacyho „The CEO Goes On-Line“, publikovaný v lednu 1982 v Harvard Business Review, který se zabýval změnami v potřebě bezprostředního užití počítačů manažery a s tím spojenými změnami v řídicích procedurách. S postupem doby se EIS produkty staly požadovanou součástí architektury IS. V ČR se začaly objevovat první produkty EIS na začátku 90. let.
7.1.1 Postavení EIS v informačním systému organizace
EIS jsou aplikace IS/ICT, účelově orientované na potřeby podpory vedení podniků a institucí. Využívají všech dostupných informačních zdrojů vytvářených na nižších úrovních informačního systému, tj. úlohami transakčního charakteru (TPS-Transaction Processing Systems), úlohami protaktické a operativní řízení (MIS - Management Information Systems) a úlohami pro podporu rozhodování (DSS - Decision Support Systems). Jak již bylo řečeno (kap. 1), prostupování integrovaných informačních systémů (ERP - např. SAP R/3 nebo BAAN) do všech procesů v organizaci spolu s nástupem komunikačních technologií
vede k dramatickému růstu objemu dat v těchto systémech. Proto potřeby efektivního řízení vyžadují sledování souhrnných informací, jejichž objem není tak veliký, ale jsou to data se značnou mírou agregace. Tento účel splňují informační systémy pro podporu řízení - EIS, které zabezpečují' vrchol řídicí pyramidy. Jde o efektivní propojení datového potencionálu provozního transakčního systému s řídicími mechanizmy organizace a analytickými potřebami jednotlivých složek řízení. Jsou navrhovány tak, aby jednak umožňovaly přístup k externím datům, jednak byly napojeny na informační systém organizace.
EIS dokáží transportovat značné objemy primárních dat, generovaných základními procesy dané firmy do logických struktur, které reprezentují řídicí a rozhodovací procesy v konkrétní firmě. Jsou charakteristické jednoduchým ovládáním (často intuitivním) a obsahují účinné prostředky pro přehlednou prezentaci dat (grafy, tabulky).
EIS se liší od tradičních informačních systémů v následujícím:
• Jsou speciálně navrženy pro potřeby řídicích (výkonných) pracovníků.
• Jsou schopny přistupovat specificky к informační databází a také umí generovat zprávy.
• Poskytují on-line analytické prostředky.
• Zpřístupňují širokou oblast interních a externích dat.
• Jejich používání je jednoduché.
• Jsou používány přímo vedoucími pracovníky bez asistence.
• Prezentují informace také v grafické formě.
7.1.2 Charakteristika EIS
EIS patří do skupiny tzv. OLAP (On-Line Analytical Processing) produktů, zajišťujících vysoce efektivní mechanizmus vícekriteriální analýzy. Pro jejich hodnocení bylo definováno zhruba 16 pravidel, z nichž prvních 12 definoval E. F. Codd [COD96].
Základní vlastnosti EIS:
• Multidimenzionální koncept a manipulace s daty - realizuje uložení dat v kombinaci definovaných dimenzí, umožňuje různé pohledy na data podle dimenzí a dokáže je dynamicky měnit.
• Intuitivní manipulace s daty z pohledu uživatele (grafické rozhraní, zooming).
• Možnost získávat data z heterogenních datových zdrojů - OLAP nástroje musí mapovat stav uložení dat, přístup к nim a zajistit příslušné konverze do vlastní datové báze.
• Nabídka vlastních databází pro OLAP i přímý přístup do externích dat.
• Podpora moderních analytických přístupů.
• Client/server architektura.
• OLAP nástroje musí být schopné integrace s jinými nástroji (otevřenost a transparentnost).
• Podpora víceuživatelského provozu (paralelní přístupy, zajištění integrity a bezpečnosti provozu.
Speciální vlastnosti:
- Efektivní zpracování řídkých matic (bez ohledu na jejich zdroj musí být chybějící hodnoty ignorovány OLAF analyzátory).
- Zpracování nenormalizovaných dat (integrace OLAF stroje a nenormalizovaných zdrojových
dat).
- Odlišení chybějících hodnot od nulových.
Přehledové vlastnosti:
- Flexibilní poskytování výstupů (snadné úpravy, zobrazení a kombinace výstupů podle okamžitých potřeb uživatele).
- Konzistentní výkon na výstupech (výkon nezávislý na počtu definovaných dimenzí).
Řízení dimenzí:
- Generická dimenzionalita (dodatečně dodávané funkce musí být zajištěny pro jakoukoliv dimenzi).
- Počet dimenzí pro model by neměl být limitován.
- Neomezené operace napříč dimenzemi (operace s daty mezi jednotlivými dimenzemi by neměly být omezeny počtem dimenzí).
Dodržení OLAF standardů, spolu s posouzením jednoduchosti nasazení a ovládání systému a schopnosti dodavatele zhotovit v krátké době prototyp budoucí aplikace nad vzorkem skutečných dat, jsou jednoznačným kritériem pro výběr konkrétního EIS.
7.1.3 Multidimenzionalita EIS
Typickou vlastností EIS je multidimenzionalita, která umožňuje rychle a jednoduše vytvářet nové pohledy na data, jejich řazení do nových souvislostí, vyhledávání zákonitostí (trendových charakteristik), indikaci odchylek klíčových ukazatelů od plánovaných hodnot, práci s historií a anticipaci
budoucího vývoje. Základem EIS je několikadimenzionální tabulka, umožňující rychle a pružně měnit jednotlivé dimenze, tedy měnit pohledy uživatele na modelovanou ekonomickou realitu. Pohled na ekonomiku jakékoliv organizace je také multidimenzionální. Pro ekonomické aplikace,
jež jsou rozvinutelné v čase, je počet tří dimenzí, užívaný v tabulkových kalkulátorech, nedostatečný. U malých organizací manažer neztrácí globální přehled ani bez použití nástrojů Bl a dokáže
Nástroje byznys inteligence, jejich struktura a důvody pro užívání
Informační systémy pro taktické a operativní řízení (Management Information Systems - MIS) vycházejí z účetních a ekonomických systémů a uživatelé si v nich vyhledávají ty informace, které je zajímají. Pro jejich potřeby se často vytvářejí periodické výstupy z transakčních systémů, provádějí se sumarizace, modelové agregace a výběry informací (reporty).
Níže uvedené patří do MIS (ABC/ABM)
ABC produktové nákladové účetnictví (ABC product costing)
• Customers Costing
• Services Costing
• Operativní zpětná vazba pro zdokonalování a participaci
zaměstnanců a koncepci neustálého zlepšování výkonnosti - Cl
(Operational feedback for learning, traning and continuous
Improvement - Cl)
• Nástroj к řízení tzv. nevyužité kapacity (Tool for managing unused
capacity)
• Další vstupy pro manažerský systém procesního řízení ABM sloužící
pro kontrolu, plánování, podporu manažerského rozhodování
a hodnocení výkonnosti (Inputs for ABM: planning, control, making
decision and performance appraisal; i.e. KPI, NFPM...)
• ABC/ABM value/process management
■ Process scoring and,
■ Process redesign
■ Process reengineering
■BPM
MIS = FIS
Podpora strategického rozhodování a řízení (Management Information System)
Finanční informační (účetní) systém FIS(finančně účetní data a informace) určená pro finanční: plánování, kontrolu, podporu manažerských rozhodnutí a hodnocení výkonností (Planning, Control, Support Management Decision, Performance Appraisal)
Manažerský informační systém (Management Information System, MIS), který je spoluvytvářen MA, musí přispívat k povzbuzení aktivního zapojení všech relevantních osob ve firmě do jejích procesů, tak aby její cíle (objectives) byly v souladu s cíli zaměstnanců, manažerů, vlastníků i popřípadě dalších zúčastněných subjektů (viz dále koncepci MBO). MIS musí být koncipován tak, aby umožnil vysoce motivovat pracovníky, musí rovněž umožnit všem zúčastněným aktivně se spolupodílet na řádném a efektivním chodu firmy a organizace. Těchto cílů je dosahováno podporou aktivit jednotlivců ze strany vedení, osobními motivačními a kariérními plány, rozvojem vnitrofiremní komunikace, stanovením zpětných vazeb (feed-back) a určením vhodných osobních povinností (duties), pravomocí (authorities) a odpovědností (responsibilities).
Vazba na manažerský informační systém (integration to MIS)
Manažerské účetnictví interaktivně zásobuje MIS včasnými, vhodnými, jasnými a nezkreslenými daty a informacemi, které umožňují manažerům přijímat správná a efektivní rozhodnutí. To znamená z dnešního pohledu rozhodnutí zvyšující kontinuálně přidanou i celkovou hodnotu firmě, podniku, případně organizaci. Tuto funkci může MIS plnit pouze za podmínky, že je funkční, transparentní, vhodně provázaný s účetním IS (accounting IS, AIS) a dostatečně flexibilní. Navíc musí být dostatečně integrován do celého IS firmy a mít i dostatečnou vypovídací schopnost.
Systémy pro podporu rozhodování (Decision Support Systems - DSS) mají schopnost provádět rozmanité analýzy dat bez potřeby složitého ovládání. Jsou především určeny pro podporu
středních složek managementu. Jedná se o počítačovou podporu metod rozhodovací analýzy a operační systémové analýzy. Shodným rysem DSS je, že jsou orientovány na metodu. Poskytují managementu komfort v tom smyslu, že mu umožňují rychle provádět příslušné výpočty a manipulace se vstupními údaji. Na druhé straně předpokládají, že uživatel rozumí podstatě metody, ví, kdy a proč ji má použít a jaká vstupní data musí zajistit, aby ji mohl aplikovat na svůj problém. Poskytují i možnosti grafického zobrazení výsledků, jejich prezentaci a dokumentaci formou, která má pro řídicí pracovníky mnohem vyšší vypovídací schopnost.
V rozvoji informačních systémů dnes ale můžeme sledovat tři základní stadia vývoje:
• Elektronické/strojové zpracování dat (Elektronic Data Processing - EDP).
• Manažerské informační systémy (Management Information Systems - MIS).
• Systémy pro podporu rozhodování (Decision Support Systems - DSS).
EDP jsou historicky nejstarší a byly podmíněny vznikem výpočetní techniky; jejich existence a rozvoj výrazně ovlivňovaly vývoj hardwaru a software. Důraz byl kladen na rozvoj algoritmů a aplikačních programů, které nahrazují rutinní operace. Výpočetní systémy byly navzájem isolované. Pojem MIS se objevuje kolem r. 1970. Výpočetní technika umožňovala již budování integrovaných systémů a MIS byly koncipovány tak, aby zajišťovaly veškerou informaci, kterou management podniku potřebuje. Tyto ambice MIS však byly neúspěšné, neúspěch je zřejmě zaviněn nezralostí technologií a nedostatečnou metodologií. MIS nejsou schopny plně zajistit potřeby managementu, pokud se jedná o řešení špatně strukturovaných problémů. Tyto důvody konečně vedly k vytvoření systémů pro podporu rozhodování. DSS se odpoutávají od technických problémů souvisejících s výpočetní technikou a soustřeďují se
především na podporu manažerského rozhodování na vyšších úrovních. DSS se zaměřují na podporu řešení. Cílem systémů pro podporu rozhodování je podpora rozhodování zejména při řešení částečně strukturovaných či nestrukturovaných problémů se záměrem zvýšit účinnost rozhodnutí.
Výrazným znakem systémů pro podporu rozhodování je jejich respektování zákonitostí procesu rozhodování a porozumění. Kladou si důraz na systémové sladění všech fází rozhodování. Respektují typ osobnosti řídícího pracovníka-manažera, informace se předávají v souladu se zákonitostmi kognitivity a psychologie (nejprve v agregované podobě, později desagregované, ve formě grafů, v podobě vyhovující právě konkrétní osobnosti řídícího pracovníka, apod.). Systémy pro podporu rozhodování si budují ve vztahu k uživateli svůj
vlastní vnitřní management. Systémy pro podporu rozhodování jsou potřebné na všech úrovních rozhodování. Pokud jsou
tyto systémy budovány v jedné instituci na různých úrovních, je nutné jejich vzájemné propojení. Budují se však relativně samostatně vedle systémů TPS a MIS; s těmito jsou informačně propojeny, ale mají též svou vlastní databázi.
V rámci DSS a jejich činnosti je možno rozlišit čtyři přístupy к podpoře rozhodování, klasifikované podle poskytovaných typů údajů:
• DSS s pasivní podpora (tradiční - předkládá uživateli informace),
• Aktivní podpora (předkládá aktivně alternativy a domáhá se odezvy).
• Normativní podpora (dominují celému rozhodovacímu procesu).
Podle úrovně manažerských aktivit (rozhodovacích aktivit) v podnicích a institucích se DSS
klasifikují do úrovní:
• DSS pro operativní řízení
• DSS pro manažerské řízení
• DSS pro strategické plánování
Počet rozhodovatelů, kteří budou DSS využívat, klasifikuje DSS do dvou skupin:
• DSS mohou podporovat malé skupiny manažerů, využívající jednotlivé počítače
• DSS mohou podporovat velké skupiny manažerů pracujících v prostředí sítě klient-server (Enterprise-Wide DSS)
Podle toho, v které oblasti rozhodovacího procesu je těžiště podpory, je možno DSS charakterizovat jako:
• DSS orientované na řízení dat
• DSS orientované na řízení modelů
• DSS orientované na řízení a správu dokumentů
• DSS orientované na řízení znalostí
• DSS orientované na řízení komunikace
Podle rozhodovacích úloh, které podporují lze DSS rozdělit na
• obecné DSS pro podporu relativně obecných postupů,
• specifické DSS podporující speciální úlohy,
• Ad hoc DSS konstruované pro okamžité úlohy.
Žádný z těchto typů podpory rozhodovacího procesu nelze klasifikovat jako lepší nebo horší, protože v koncepci DSS je zdůrazňována především efektivnost podpory a efektivnost rozhodování a záleží tedy na konkrétní situaci, který typ systému podpory bude z tohoto hlediska nejvhodnější. Vzájemnou komunikaci mezi DSS a institucí je třeba dokonale přizpůsobit prostředí, v němž rozhodování probíhá (organizace, motivace, emoční ladění).
* PETŘÍK, Tomáš. Ekonomické a finanční řízení firmy: manažerské účetnictví v praxi. 2., výrazně rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. 735 s. ISBN 978-80-247-3024-0.
* SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Computer Press, 2010. 501 s. ISBN 978-80-251-2878-7.
* MOLNÁR, Zdeněk. Manažerské informační systémy. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2010. 116 s. ISBN 978-80-01-04596-1.
* BROŽOVÁ, Helena, ŠUBRT, Tomáš a HOUŠKA, Milan. Modely pro řízení znalostí a podporu rozhodování. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007. 117 s. ISBN 978-80-213-1633-1.
Ekonomické vědy, obchod
--
Národní knihovna ČR
15.02.2018 21:11