-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den co je to PUNK??? Kdy vznikl a
představitelé.
Dobrý den,
výraz punk (angl. nesmysl, pitomost, výtržník atp.) původně označoval mizernou hudbu, od 2. pol. 70. let (1976/77) ambivalentní označení hudebního (šířeji i životního) stylu. Punk vrátil rock zpět k základům, ke třem (někdy jen dvěma) akordům a k prosté melodii. Na rozdíl od mnoha dalších pokusů o návrat ke kořenům to punk provedl náležitě nahlas, rychle a s řádnou dávkou drzosti a neomalenosti, do té doby ve spořádané západní společnosti nevídanou. I když s podobnými prostředky flirtovaly některé skupiny již v 60. letech (Velvet Underground, Stooges, New York Dolls), projevil se punk jako žánr až po nástupu Sex Pistols v Londýně a Ramones v New Yorku. Punk nebyl především ve Velké Británii chápán pouze jako hudební hnutí namířené proti vyumělkovanému rocku, ale jako společenský protest nastupující generace vůči establishmentu. O Sex Pistols se vážně uvažovalo a psalo jako o potenciálním zdroji nebezpečí pro vládu i monarchii. Mnohem důležitější však bylo, že po stylotvorných titulech Anarchy In The UK (1976) a Never Mind The Bollocks (1977) se cestou Sex Pistols vydalo bezpočet následovníků.
K těm nejzajímavějším patří Buzzcocks, Clash, Damned, Stranglers atp. K punku se zpočátku řadily i soubory s většími ambicemi, např. Joy Division nebo Wire. V pol. 90. let lze pozorovat punkový revival (Rancid, Offspring, Green Day).
Použitý zdroj:
Universum: všeobecná encyklopedie. 7. díl, Or-Q. Praha: Odeon, 2001. ISBN 80-207-1069-8.
Blíže se k punku rozepisuje hudební encyklopedie, uvádí heslo "punk rock":
punk rock - angl. termín označující hudbu, která staví na odiv primitivnost, drsnost a pohrdání kvalitou (z amer. slangu můžeme slovo punk přeložit jako "prevít"; říká se tak uličníkům v pubertálním věku). Zpočátku neměl punk rock význam hudebního stylu; používal se spíše pro označení skupin jistého typu, převážně amer. (např. Kingsmen, Shadows of Knight z pol. 60. let).
Byly charakterizovány těmito znaky: a) agresivitou tvorby, vzezření a jiných projevů, b) rychlým, ale krátkodobým úspěchem a c) problematičností profesionality a hud. úrovně, která se projevuje hlavně na živých vystoupeních. I když celková kvalita jejich tvorby byla relativně nízká, jisté procento nahrávek, kterými se skupiny prosadily, mohou mít pro vývoj rocku značný význam. Typický je příklad skupiny s názvem ? and the Mysterians, jejichž SP (96 Tears, I Need Somebody, Cameo Parkway) jsou ukázkou, jak je možno velice jednoduchou cestou dosáhnout působivého a originálního účinku.
Britsko-amer. kvartet Velvet Underground měl na svých prvních dvou albech (Velvet Underground and Nico, MGM/Verve, 1967, White Light - White Heat, MGM/Verve, 1968) k punk rocku velice blízko; v té době byla však skupina příliš málo známá a proto do této kategorie nebyla zařazena. Stačil však časový odstup dvou let a rocková kritika se sjednotila v názoru, že Velvet Underground patřili k nejoriginálnějším skupinám rockové avantgardy.
V 70. letech se termínem punk rock začalo hromadně označovat nejprimitivnější křídlo hardrockové tvorby (skupiny Stooges, Blue Oyster Cult, Black Sabbath aj.). Až časem se ukázalo, že se pod tímto termínem skrývá vydatná vývojová injekce. Po hud. stránce sice nepřinesla mnoho nového, ve zvukové rovině, svým spol. podtextem, odezvou a generační vazbou na publikum však představovala v oblasti rocku jistou renesanci. Úspěch punk rocku podnítily dvě skutečnosti. Jednak to byla rakce na příliš monumentální a vykonstruovanou hudbu některých angl. skupin, která sice nepostrádala silné uměl. ambice, ale přitom se příliš vzdalovala od původního rockového ideálu. Na druhé straně punk rock velmi věrně odrážel ztrátu perspektiv a ideálů, kterou na Západě prodělávala mládež v 2. pol. 70. let. "Rebelantské"
písňové texty, které tuto beznaděj vyjadřovaly, jsou typické především pro britské skupiny (Sex Pistols, Clash, Eddie and the Hot Rods, Adverts, Damned); dalším poznávacím znakem těchto skupin byl i nezvykle nízký věk členů. Americký punk rock (Blondie, Talking Heads, Television, Ramones, Dictators, zpěvačka Pattie Smith) nebyl naproti tomu v té době natolik generačně vyhraněný a zachoval si jisté znaky výlučnosti a intelektuálnosti.
Zdroj: MATZNER, Antonín; POLEDŇÁK, Ivan; WASSERBERGER, Igor et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby: část věcná. Praha: Editio Supraphon, 1983. Str. 320.
Pro získání dalších informací můžete využít následující publikace:
1) Gilbert, Pat. Clash : smrt nebo sláva. Praha: Volvox Globator, 2007. 467 s., [16] s. obr. příl.: il., portréty ; 21 cm. (Evokace ; sv. 21)ISBN 978-80-7207-662-8 (váz.)
2) Pop, Iggy. Chci vic. Praha : Mata, 1999. 99, [40] s. : portrety ; 20 cm. ISBN 80-86013-89-8.
rock -- Spojene staty americke
punk (hnuti) -- Spojene staty americke
rockovi hudebnici -- Spojene staty americke
3) Marcus, Greil. In the fascist bathroom : Punk in Pop Music 1977-1992. Cambridge, Mass. : Harvard University Press, 1999, c1993. 438 s. : il. ; 20 cm. ISBN 0-674-44577-5.
4) Thomas, Dave. Johnny Rotten. Bratislava : Champagne Avantgarde, 1993. 95 s. : fotogr. ; 24 cm. ISBN 80-7150-143-3.
* angličtí zpěváci * anglická populární hudba * hudební skupiny * punk * Sex Pistols
5) Marcus, Greil. Stopy rtěnky : tajná historie dvacátého století. Olomouc : Votobia, 1998. 427 s. : il., portréty ; 23 cm. ISBN 80-7198-417-5.
* Sex Pistols (hudební skupina) * umění a společnost -- 20. stol. * umělecká avantgarda * punk (hnutí) * rock * masová kultura -- 20. stol.
6) McNeil, Legs. Zab mě, prosím : necenzurovaná historie punku. Praha : Volvox Globator, 1999. 403 s. ISBN 80-7207-302-8.
Hudba
--
11.06.2008 06:13