-
To se mi líbí
-
Doporučit
Prosím o pomoc. Hledám název 3.nejstaršího kláštera v Čechách /zároveň má být 2.nejstarším mužským klášterem/. Prosím případně i prameny, ze kterých jste čerpali.
Moc děkuji
Dobrý den,
nejstarší kláštery na českém území spojujeme s řádem Benediktinů.
Vůbec prvním klášterem bylo ženské opatství na Pražském hradě u baziliky sv. Jiří. Jeho vznik podmíněný založením pražského arcibiskupství datujeme mezi roky 967 - 973.
První abatyší v tomto klášteře se stala nejmladší dcera knížete Boleslava I - Mlada, která se díky své duchovní a diplomatické cestě do Říma seznámila s benediktinskou řeholí a získala souhlas papeže Jana XIII.
Do vznikajícího konventu přivedla římské řeholnice a jako abatyše přijala jméno Marie. Mnišky které do tohoto konventu vstupovaly pocházely z rodu Přemyslovců a dalších význačných českých rodů.
Druhý nejstarší je Břevnovský klášter (tedy první mužský). Jeho založení je výsledkem společného úsilí biskupa Vojtěcha a knížete Boleslava II. Založení datujeme kolem roku 993, tzn. dvacet let po založení kláštera u sv. Jiří.
SKŘIVÁNEK, P. Počátky benediktinských klášterů v českých zemích, dostupné on-line z : http://www.vwv.cz/vwv/konference/sbornik2.pdf
Třetí nejstarší klášter, který byl předmětem Vašeho dotazu, rovněž náležel řádu Benediktinů. Jedná se totiž o zaniklé benediktinské opatství sv. Jana Křtitele, zvané Ostrov u Davle.
Klášter se nacházel na ostrově sv. Kiliana, na Vltavě, těsně nad přítokem Sázavy. Byl to skutečně druhý mužský klášter v českých zemích. Založení tohoto kláštera plánoval kníže Boleslav II., ovšem po jeho smrti (999) musel iniciativu převzít Boleslav III.
Ten také do kláštera přivedl první komunitu z bavorského Niederaltaichu v čele s opatem Landbertem.
Z prvních let kláštera nejsou dochovány žádné podrobné informace, první významnou zmínkou je požár roku 1137, který prakticky areál zničil. Původní stavba byla podle archeologických vykopávek dřevěná. Klášter byl posléze postaven z kamene, nicméně nadále neměl příliš šťastnou historii.
Roku 1278 byl klášter vydrancován a poničen po německém vpádu. Jeho stav byl údajně tak špatný, že řád Cisterciánů si raději zvolil jako sídlo Zbraslav. Za doby Karla IV. se stav kláštera sv. Jana Křtitele zlepšil, nicméně roku 1381 byl opět vypleněn. Roku 1420 klášter zachvátil další požár, následovaly problémy během husitských válek a nesrovnalosti s pozemkovým vlastnictvím. Přes vytrvalé pokusy o obnovu zasadil poslední ránu klášteru útok Pražanů v roce 1529 následovaný tzv. Svatovítskou povodní. Několik povodní v následujících letech klášter definitivně rozbořilo a rozvaliny se poté staly zdrojem stavebního materiálu pro okolní obce.
Přestože na místě kláštera sv. Jana Křtitele u Davle dnes najdeme pouze základy, jedná se o významnou kulturní lokalitu středověkých Čech. Z tamního skriptoria se dochoval iluminovaný žaltář datovaný 1174. Klášter také proslul keramickou dílnou produkující terakotové dlaždice a obklady s bohatou reliéfní výzdobou. Mezi významné artefakty patří také bronzový románský krucifix nalezený roku 1799 v základech.
VLČEK, P. Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha 1997, s. 210 - 211 MEZINÁRODNÍ RADA MUZEÍ Tisíc let kláštera na Ostrově (999 - 1999), sborník, Národní muzeum, Praha 2003 MERHAUTOVÁ, A. Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha, Odeon 1983, s. 105
SOMMER, P. Svatý Prokop; Z počátků českého státu a církve, Praha, Vyšehrad 2007, s. 44
PETRÁŇ, J. Dějiny hmotné kultury, Praha, SPN 1985, s. 461
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
20.09.2017 13:00