-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den.
Moji předkové se jmenovali Janusovi a pocházeli ze Semilska. Je příjmení Janus v českých zemích spíše českého nebo polského původu?
V roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví. Čili po tomto roce již mohli rolníci vlastnit půdu. Mohl nevolník vlastnit nějakou půdu už před zrušením nevolnictví?, a jestli ano, tak v jakém asi množství? Mohl nevolník být zárověň sedlák - čili poměrně majetný rolník s větším množstvím půdy?
Rolníci si po zrušení nevolnictví mohli půdu kupovat, ale museli na ni vydělat. Je vůbec možné, aby původně nevolník byl v začátcích 19. století sedlákem - čili majitelem lánu polností? Byli nějací rolníci - svobodníci v podhorských oblastech Krkonoš a Jizerských hor?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
podle přehledu webové stránky Forebears, která se zabývá četností příjmení ve světě, je příjmení Janus úplně nejčetnější v Polsku (přes 20 tisíc). Předpokládáme, že původ by tedy měl být z Polska. V literatuře se o původu nebo významu příjmení „Janus“ toho mnoho nepíše, pouze v jedné příručce je zmíněno, že je to jedna z mnoha variant vzniklých z osobního jména Jan.
Nevolník půdu vlastnit zpravidla nemohl. Vždy se jednalo o nesvobodného člověka, který patřil pod správu nějakého panství a byl pouze nájemcem půdy svého pána, k němuž byl i právně vázán.
K Vaší otázce sedláka jako majetného rolníka a začátkům 19. století po zrušení nevolnictví: sedlák nemusel být ještě před 19. stoletím okamžitě majitel (majetný rolník) nějakého lánu či polnosti (nepočítáme do toho svobodníka = svobodného sedláka). Sedlák se staral o grunt a měl podíl na rustikální lánové půdě. Rusticus = latinsky sedlák. Rustikál = půda svěřená nebo pronajatá poddaným z rukou šlechty. Staral se tedy o selský statek složený například z několika hospodářských a obytných budov společně s polnostmi. Nicméně to byl stále majetek vrchnosti. Sedlákům mohl zůstat určitý podíl, pokud z výtěžku hospodářství zbylo víc, než kolik museli vrchnosti odvádět, avšak spíše tolik, aby se uživili a případné přebytky směli (pouze s povolením) prodávat. V případě zrušení poddanství by tedy sedlák již nemusel grunt spravovat, ale nepatřil by mu, protože spadá do majetku pána – šlechtice.
Teoreticky by se dřívější nevolník, později svobodný člověk mohl stát majitelem nějakého jím zakoupeného lánu, ale byla by to spíše výjimečná situace, protože k nabytí takového majetku je zapotřebí kapitál. Po zrušení nevolnictví šlo hlavně o uvolnění dříve zažitých pravidel jako svolení ke sňatku, moci se z panství odstěhovat nebo vyučení se řemesla. Lidé se tedy běžně šli spíše učit řemeslu, protože v danou chvíli byli nemajetní.
K poslední otázce: někteří svobodníci v blízkých oblastech skutečně žili. Doporučujeme k tomu následující přehled svobodníků na našem území společně s interaktivní mapou, která jednotlivé záznamy z knih mapuje. Državy se však v každé mapě z časového hlediska trochu liší, a proto je prostudujte jednotlivě: Svobodníci. Soupisy Svobodníků. Online. Dostupné z: https://www.svobodnici.cz/soupisy-svobodniku/. Tato webová stránka doporučuje i jednotlivé dobové prameny, v nichž jsou svobodníci zaznamenáni a dále nabízí současnou literaturu, která se tématem podrobně zabývá.
Čerpané a doporučené zdroje:
• Forebears. Janus Surname Definition. Online. Dostupné z: https://forebears.io/surnames/janus. [cit. 24-01-2025].
• KOTÍK, Antonín. Naše příjmení. V Praze: A. Kotík, 1894, s. 7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:f4e2aa46-ed51-4e9b-a06c-18e536c316b0.
• Ilustrované dokumenty - Odkud jsme. Slovníček pojmů. Online. Dostupné z: https://www.odkudjsme.cz/slovnicek-pojmu/. [cit. 24-01-2025].
• Gillette, John M. (John Morris). Sociologie venkova. Praha: Ústřední svaz agrárních akademiků, 1928, s. 32.
• KROFTA, Kamil a Emanuel JANOUŠEK. Dějiny selského stavu: [přehled dějin selského stavu v Čechách a na Moravě]. V Praze: Jan Laichter, 1949.
• BLÁHOVÁ, Marie, Jan FROLÍK a Naďa PROFANTOVÁ. Velké dějiny zemí Koruny české. Praha: Paseka, 2001. sv. 10. ISBN 80-7185-264-3.
• BLOCH, Marc a Irena KOZELSKÁ. Feudální společnost. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0236-9.
• Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Nevolnictví [online]. c2024 [citováno 25. 01. 2025]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/[…]3%AD&oldid=24374238>
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
23.01.2025 15:51