-
To se mi líbí
-
Doporučit
Na stavbu pomníku sběratele písní na Moravě Františka Sušila byla v r. 1893 vypsána sbírka. Podle záznamů byla nejběžnější částkou, zasílanou složenkou, 1 zl. od farářů, učtelů atp. Zámožnější zasílali i 5 zl. Chtěl bych vědět, kolik tato částka asi představuje v dnešní době.
Dobrý den,
konkrétní přepočet jednoho zlatého na dnešní hodnotu jsme v publikacích o životním stylu a finanční sféře v druhé polovině 19. století nenalezli.
Přepočet by byl také velmi relativní, neboť hodnota dnešní koruny a to, co si za ni můžete koupit, se poměrně rychle proměňuje.
Pro představu, co znamenal jeden zlatý pro člověka žijícího ke konci 19.
století, bude možná příhodnější uvést, kolik byl v té době průměrný plat a co se za kolik zlatých dalo koupit.
Tedy, kniha Základy peněžního vývoje uvádí toto:
" MZDY 1883:
úředník měsíčně.............25 zlatých
zedník měsíčně..............35 zlatých
CENY
1863
pšenice 100kg.............. 4,30 - 6 zlatých;
žito 100kg................. 4 - 5,2 zlatých;
brambory 100 kg............ 1,9 zlatých;
1883
máslo 1 kg................. 1,07 zlatých;
mouka 1 kg................. 0,21 zlatých;
sádlo 1 kg................. 0,71 zlatých;
rýže 1 kg.................. 0,18 zlatých;
víno 1 litr................ 0,15 - 0,30 zlatých;
košile..................... 1,45 - 2,75 zlatých;
kalhoty.................... 4 -9 zlatých;
pánský oblek............... 14 - 16 zlatých;
kabát ..................... 11 - 25 zlatých"
SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 314. ISBN 80-210-1734-1.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
17.12.2008 09:47
Autor přepočtu se zabývá inflací, monetární politikou, historií inflace a kointegračními vztahy pojícími se s peněžní zásobou a inflací.