-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na původ bývalého
lihovaru v Netlukách, slyšela jsem, že tento objekt vlastnili do r. 1918
Lichtenštejnové. Netluky patří do městské části Praha 22, osada u Uhříněvsi
směrem na Hájek a Koloděje. Asi od r. l952 jej vlastnil Výzkumný ústav
živočišné výroby v Uhříněvsi, kde byly tzv.školní pozemky Vysoké školy
zemědělské Suchdol. Nyní je objekt soukromého vlastníka, který objekt
zrekonstruoval.
Dobrý den,
panství Uhříněves opravdu vlastnili Liechtensteinové až do roku 1918, kdy přešlo do majetku státu. Roku 1920 získala zemědělskou usedlost, kterou v té době tvořily statky Uhříněves, Netluky a mlýn v Podlesku, Vysoká škola zemědělská při pražském vysokém učení technickém nájmem, objekty byly pronajaty na dobu 20 let za roční nájemné 53 318,97 korun. Nicméně již po roce se začíná rozvíjet kampaň na odkup pronajaté usedlosti, která je úspěšně završena 21.února 1923 uzavřením výhodné kupní smlouvy, schválené tehdejším ministerstvem školství a národní osvěty. Objekty statků sloužily pak až do r. 1953 studentům Vysoké školy zemědělské, kde studenti absolvovali povinné i prázdninové praxe. V roce 1953 do tohoto areálu přesídlil Výzkumný ústav živočišné výroby (VÚŽV).
Použité zdroje:
* Uhříněves a okolí : historie a současnost městské části Praha 22 / [na textu spolupracovali Eva Škrdlová, Libuše Votavová, představitelé spolků a organizací a další autoři]. Praha : Maroli : Městská část Praha 22, 2003. S.
147, [8] s. barev. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. ; 31 cm. ISBN 80-86453-15-4.
* Stenoprotokoly ze zasedání 106. schůze senátu (16.2.1922):
http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/1vo/stena/106schuz/S106006.htm
http://fenrir.psp.cz/cgi-bin/win/eknih/1920ns/se/stenprot/106schuz/s106005.h
tm
Nicméně lihovar v Netlukách, jako součást školního statku Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství, byl vybudován až v roce 1935. Stavba lihovaru byla umožněna velkorysým darem Družstva hospodářských lihovarů.
Uvažovalo se o ní již r. 1920, o stavbu se přičiňoval zejména profesor Antonín Nýdrle. Tehdy však stavba lihovaru narazila na nepřekonatelné obtíže v ustanovení lihového zákona z r. 1919, jímž se zakazovalo zřizování nových hospodářských lihovarů v řepařských krajinách. Nepomohla ani skutečnost, že při uhříněvském velkostatku lihovar býval (pravděpodobně propinačním právem spojen s pivovarem, doložen počátkem 19. století), nicméně bylo to tak dávno, že už si ani nejstarší obyvatelé nepamatovali, kde stával.
Příznivější podmínky pro realizaci stavby lihovaru nastaly s vydáním nového lihového zákonu r. 1932 (podrobněji o něm a zdůvodnění stavby lihovaru v níže uvedeném článku). Stavební práce započaly v dubnu r. 1935, stavbu projektoval stavební ústav Zemědělské jednoty za vedení prof. dr. Theodora Petříka.
Bližší informace o historii, vybavení a funkci lihovaru (včetně vyobrazení) naleznete v následujícím příspěvku:
VILIKOVSKÝ, Václav. Lihovar uhříněveského školního závodu zemědělského.
Zemědělský archiv: časopis věnovaný vědě a praxi výroby zemědělské. 1936, roč. XXVII., čís. 5-6, s. 274-284. Z ústavu zemědělské technologie vys.
školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze s úvodem pojednávajícím povšechně o celém školním závodě v Uhříněvsi.
Tento časopis je možné vypůjčit v Národní knihovně ČR k prezenčnímu studiu do studovny, katalogizační záznam naleznete v naskenovaných katalozích Katif (http://katif.nkp.cz), v záložce Katalogy zvolte Generální katalog I, dále skříň Arbeit-Bartz, zásuvku Archiv H-Arč a číslo záznamu 299 (signatura 54 D 2683). Pomocí odkazu Objednat titul je možné ihned objednat svazek ke studiu, k provedení objednávky není nutné mít čtenářský průkaz NK ČR, pro vyzvednutí dokumentu ve studovně již ano. Pokud do objednávky zadáte i svoji e-mailovou adresu, budete o průběhu a výsledku zpracování objednávky bezprostředně informována.
Další zdroje, kde jsme nalezli informace (dokumenty z digitální knihovny Kramerius mohou být v souladu s autorským zákonem dostupné pouze z počítačů NK ČR, periodika od r. 1890 a monografie od r. 1880, s vydáním do uvedených let volně):
DIVIŠ, František. Město Uhříněves - průmyslové středisko okresu Říčanského.
Lidové noviny. 1941, roč. 49, č. 573 (9.11.1941), ranní vydání, s. 13.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17605629
- zmiňován lihovar Školního zemědělského závodu jako jedna z továren vybudovaná v poválečné době
KOŠTOVAL, Eduard. Uhříněves a její rozvoj: Historická a kulturní črta.
Lidové noviny. 1941, roč. 49, č. 573 (9.11.1941), ranní vydání, s. 13.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17605629
- "Po bitvě na Bílé hoře změnila Uhříněves opět pána, přešla do majetku Albrechta z Valdštýna, který byl v příbuzenském svazku s rodinou Smiřických.
Tento držitel pak prodal celé panství Uhříněves 21. ledna 1623 knížeti Karlu z Lichtensteina...Panství Uhříněves bylo v držbě Lichtensteinů až do roku 1918, kdy přešlo do majetku státního a posléze protektorátního.."
Historii Uhříněvsi popisuje podrobně také publikace:
Uhříněves a okolí : historie a současnost městské části Praha 22 / [na textu spolupracovali Eva Škrdlová, Libuše Votavová, představitelé spolků a organizací a další autoři]. Praha : Maroli : Městská část Praha 22, 2003.
178 s., [8] s. barev. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. ;
31 cm. ISBN 80-86453-15-4.
TITTL, Hynek. Schematismus velkostatků v království Českém. V Žižkově
[Praha]: Tiskem a nákladem knihtiskárny Jos. Baštáře, 1894. Str. 417 -
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20570507
- podrobný přehled a informace o vlastnictví panství Uhříněves Janem II.
vládnoucím knížetem z Liechtensteinu, vévodou opavským a krňovským, hrabětem z Rietbergu, dědičným členem panské sněmovny atd.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
16.02.2010 15:51