-
To se mi líbí
-
Doporučit
CHtěl bych se zeptat,naše chemikářka nám dala za
ůkol zjistit jaký je rozdíl mezi kouřem a dýmem, když jsem hledal na
internetu tak jsem zjistil, že v tom není žádný rozdíl. to jsme ji říkali
taky v hodině, ale ona nám řekla že tam rozdíl je. tak prosím o pomoc a
předem díky
Dobrý den,
podle knihy Chemie a životní prostředí (doplněk k učebnicím pro střední školy), Jaroslav Vulterin, Praha : SPN, 1992 patří kouř a dým do skupiny aerosolů.
Aerosoly jsou koloidní disperze tuhých nebo kapalných látek v plynech.
-dým : zde jsou částečky pevné látky rozptýlené v plynu -kouř : jsou kapičky kapaliny a částečky pevné látky rozptýlené v plynu -mlha : jsou kapičky kapaliny rozptýlené v plynu
na doplnění :
Aerosoly jsou koloidní disperze tuhých nebo kapalných látek v plynech. Mlha je hrubou disperzí kapaliny v plynu, hrubá disperze tuhých látek v plynu se označuje jako dým nebo prach. Hrubá disperze obsahující současně kapalné i pevné disperzní částice se označuje jako kouř. Rozlišování mlhy, aerosolu, dýmu a kouře však nebývá vždy důsledné.
Aerosoly se připravují nebo vznikají dispergací (rozptylováním) nebo kondenzací).
Dispergační metody představují rozptylování kapaliny nebo pevné fáze do fáze plynné. Aerosoly často vznikají při mletí nebo drcení látek, známé jsou aerosoly vznikající při mletí mouky nebo cementu. K dispergaci velkého množství pevných látek může také dojít při explozi třaskavin.
Kondenzační metody přípravy aerosolů nebo i dýmů jsou založeny na kondenzaci produktů chemických reakcí. Příkladem je reakce plynného amoniaku s plynným chlorovodíkem za vzniku pevného chloridu amonného, rozptýleného ve vzduchu ve formě jemných disperzních částic podle rovnice
Aerosoly lze připravit i kondenzací přesycených par. Kondenzace přesycených par však probíhá na kondenzačních centrech, což jsou zejména ionty nebo prachové částice. Taková kondenzace probíhá i při vzniku oblak ve vyšších hladinách atmosféry ochlazováním.
Aerosoly nejsou stálé. Vzájemnými srážkami disperzních částic dochází k jejich postupnému spojování, agregaci. Vzniklé agregáty potom mohou sedimentovat. Tomuto spojování disperzních částic říkáme koagulace.
Koagulaci lze urychlit zvýšením četnosti srážek, tedy zvýšením teploty, nebo působením ultrazvuku.
Pokud dochází k chemické reakci mezi pevnou dispergovanou částicí aerosolu a plynných disperzním prostředím. jde o reakci s vysokou rychlostí. Rychlost reakce mezi pevnou a plynnou fází je totiž vždy přímo úměrná velikosti rozhraní pevná látka - plyn, tedy velikostí povrchu disperzních částic. S klesající velikostí částic roste povrch částic ( při zachování stejné hmotnosti). Hliník v kompaktní formě se oxiduje pouze na povrchu a velmi pomalu, hliník rozemletý na prášek se ve vzduchu oxiduje explozivně, t.j. s velmi vysokou rychlostí. Při výbuchu důlních plynů dojde výbuchem k dispergaci uhlí, rozptýlený uhelný prach je díky svému mimořádně velkému povrchu vysoce reaktivní. Obvykle proto po výbuchu důlních plynů následuje druhý mocnější výbuch, odpovídající explozivnímu spálení uhelného prachu.
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=836
Z hlediska češtiny rozdíl mezi slovy není. Podle Slovníku jazyka českého, Fr. Távníček, Praha : Slovanské nakladatelství 1952, znamená podstatné jméno kouř, -e, m. = plyny vznikající při hoření, dým, páru, mlhu podstatné jméno dým ,-u, m. = kouř, čoud, přeneseně pára.
Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy
--
Národní knihovna ČR
21.09.2010 08:35