Dobrý den. Pátrám po rodu Seilernů, kteří vlastnili panství Kralice na Hané. Z vyprávění dědy jen vím, že panství vlastnili do roku 1922. Zámek byl prodán- část Sokolům, Rolnické záložně ( po roce 1948 připadla MNV) a poslední část byla prodaná soukromé osobě. Pozemky- část byla přidělena mužům, kteří byli odvedeni do první světové války a část připadla státnímu statku. Zkoušel jsem zjistit něco o posledních majitelích, a proč došlo k prodání a rozdělení majetku, ale nemohu se ničeho dopátrat.

Dobrý den,
velkostatek a panství Kralice na Hané bylo v roce 1923 získáno státem v rámci tzv. první pozemkové reformy (https://cs.wikipedia.org/[…]/Pozemkov%C3%A1_reforma_v_%C4%8Ceskoslovensku ). Rodina Seilem-Aspang na svých zámcích Milotice u Kyjova a Lesná u Zlína hospodařila až do roku 1945.
Více viz vybrané pasáže:

"Od zadlužených Rottalů koupil Kralice v r. 1725 hrabě Jan Fridrich Seilern, který na Moravě vlastnil ještě Lukov a Martinice; v r. 1751 vytvořil z těchto tří panství fideikomis. Seilernové, kteří sídlili trvale na Lukově, si koncem 18. století vybudovali v Kralicích na místě vyhořelé tvrze pozdně barokní zámek a užívali ho až do konce 19. století jako letního sídla. Zámek byl postaven jako trojkřídlá, přísně symetricky komponovaná budova s půdorysem ve tvaru širokého písmene H. Boční křídla jsou jednopatrová, střední křídlo, kde byly umístěny panské pokoje, má dvě patra. Na budovu navazoval v 18. a 19. století osově řešený francouzský park, sahající až k přilehlému panskému dvoru. V 19. století pobýval na kralickém zámku jako hraběcí vychovatel proslulý rakouský dramatik Franz Grillparzer (1791 - 1872).
Při první pozemkové reformě se stal celý kralický velkostatek včetně zámku majetkem československého státu a r. 1923 byl prodán cukrovaru ve Vrbátkách; od něj jej později koupila kralická záložna. Postupné adaptace na byty, obchody, sokolovnu apod., prováděné v první polovině 20. století, zcela setřely původní barokní charakter zámecké budovy."
SPURNÝ, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2, Severní Morava. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1983. str. 128.

"Roku 1923 zámek koupil cukrovar ve Vrbátkách a později kralická záložna. Ve 20. a 30. letech byl zámek postupně adaptován na byty, obchody a sokolovnu, čímž slohové znaky zámku zcela zmizely."
Zdroj: KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 3. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. str. 133.

"Dále byly Kralice int. 1751 Christianu Augustovi hr. Sleilern, 1807 Josefovi hr. Seilern, 1843 Josefu Augustovi hr. Seilern (zemřel 19. března 1861), pak Josefu Marii hr. Seilern-Aspang (zemřel 18. června 1868) dále Františkovi hr. Seilern-Aspamg (zemřel 23. ledna 1919) a posléze Josefovi Seilern. Pozemková reforma byla provedena 1923 (plocha 520 ha); zřízen zbytkový statek Kralice, dvůr Držovice byl rozdělen celý."
Zdroj: HOSÁK, Ladislav, WEIGEL, Bertold a HORÁK, Bohuslav. Historický místopis země Moravskoslezské. V Praze: Nákladem Společnosti přátel starožitností čsl., 1933-1938. xi, 1144 s. Knihovna Společnosti přátel starožitností čsl.; č. II/1-9. str. 499.

"Seilern
Německý rod pocházející ze Švýcarska, který nabyl inkolát v českých zemích roku 1710 a říšský hraběcí stav roku 1713. Na Moravě vlastnil rod od 20. let 18. století panství Lukov a Kralice na Hané, kde koncem 18. století postavil barokní zámek, sloužící rodu jako letní sídlo do konce 19. století. V 70. letech 18.
století koupil rod panství Starý Jičín a Žeranovice, kde v pol. 19. století dal postavit romantický historizující zámek. Do roku 1945 byly v majetku rodu Seilem-Aspang zámky Milotice u Kyjova a Lesná u Zlína. František Josef S. zcela nově přestavěl v letech 1887-1893 Lešnou v romantickém slohu."
Zdroj: MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník 2, aneb, Kniha o znacích i osudech rodů žijících v Čechách a na Moravě: [podle starých pramenů a dávných ne vždy věrných svědectví. Vyd. 1. Praha: Horizont, 1997. 237, 58 s. ISBN 80-7012-091-6. str. 159.

V případě, že by Vás zajímala historie rodu Seilem-Aspang podrobněji, doporučujeme Vám prostudovat níže uvedené zdroje:
* SELUCKÁ, Veronika. Milotice. Vyd. 1. Plzeň: Fraus, C2003. [16] s. Památky: unikátní encyklopedie na pokračování. ISBN 80-7238-270-5.
* MALÍŘ, Jiří, ed. a RÁJA, Martin, ed. JUDr. Václav Kounic a jeho doba. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009. 359 s., xlviii s. obr. příl. Země a kultura ve střední Evropě; sv. 12. ISBN 978-80-86488-61-5. ( Kapitola. Případ hraběte Františka Karla Seilern-Aspanga (str. 203 - 208)
* POKLUDA, Zdeněk. Zámecký areál Lešná: [sídlo rodu Seilernů a lukovského panství]. Zlín: ESprint ve spolupráci s ČR-MZA Brno - Státním okresním archivem Zlín, 2004. 43 s. ISBN 80-239-4878-4.
* FABIÁNOVÁ, Jiřina. Jak se žilo na zámku Kinských za dob šlechtických majitelů: malý průvodce zámeckou expozicí a historií rodu Kinských a Seilern-Aspangů. Vyd. 1. Vsetín: Muzeum regionu Valašsko, 2012. 28 s. ISBN 978-80-87614-10-5.