Píseň Ichisah

Text dotazu

Dobrý den,
bezvýsledně pátrám po významu slova, které tvoří název a refrén jedné z písní Roberta Křesťana. Jde o slovo "ICHISAH!". Dovoluji si předložit část Křesťanova textu a děkuji za případnou odpověď:

V staletém městě v neznámé zemi
v polední výhni šel ulicemi
v kapse měl láhev sluneční whisky
když někdo blízký
zavolal
Hej ty tam dole na parkovišti
ty budeš příští
král

Stáli jsme poblíž hned u garáží
když hlídač mávnul umělou paží
co ty víš chlape o naší žízni
že bys měl bližním
kralovat
Ten muž se usmál Víte já spěchám
tu flašku vám nechám
rád

Copak nevidíš že hořím?
a nevíš že to bolí?
Džípy nás honí
po makovém poli

CHISAH! CHISAH! ICHISAH!
CHISAH! CHISAH! ICHISAH!

Odpověď

Dobrý den,
Ichisah, chisah - znamená  obráceně hasič, hasiči.
Písnička je z CD Starodávný svět , všechny  písničky, kromě jedné, jsou od Roberta Křesťana. Takto spojené hlásky se autorovi nejspíš v textu víc hodily; mohlo by to  vyjadřovat stav po whisky, výtažku z makovic, radost nebo bolest a strach, jméno, ale hlavně je to slovo z písmen pozpátku.
Ichisah
V staletém městě v neznámé zemi
v polední výhni šel ulicemi,
v kapse měl láhev nebeské whisky,
když někdo blízký zavolal:
hej, ty tam dole na parkovišti,
ty budeš příští král!
 
Stáli jsme poblíž, hned u garáží,
když hlídač mávnul umělou paží:
co ty víš, chlape, o naší žízni,
že bys měl bližním kralovat,
ten muž se usmál: víte, já spěchám,
a tu flašku vám nechám rád.
 
Copak nevidíš, že hořím, a nevíš, že to bolí, džípy nás honí po makovém poli.
 
Chisah! Chisah! Ichisah!
Chisah! Chisah! Ichisah!
 
Rozdává radost, jásali jedni,
ještě než hlídač zakřičel: sedni,
prodáváš chlast, chlape, bez povolení,
a odtud není cesty ven,
lvi jsou teď sytí a sekera tupá,
tak budeš upálen.
 
Nevidíš, že hořím, a nevíš, že to bolí,
a že džípy nás honí po makovém poli?
 
Chisah! Chisah! Ichisah!
Chisah! Chisah! Ichisah!
 
Řekni mi pravdu o mojí vině
po vší té bídě a kocovině,
pomoz mi vyhnat ty jezdce z mé hlavy,
teď je ten pravý okamžik,
v očích mám kouř, a tak procházím krajem, kde jsem jen nájemník.
 
Copak nevidíš, že hořím, a nevíš, že to bolí mě stejně tak, jako proroky i voly?
 
Nevíš, že jsme jediní a že není cesty zpátky, když vojáků je mnoho a když dneska je tak hrozně krátký den?

Obor

Hudba

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

29.04.2013 14:05

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu