Kočka a slovanská obětní zvířata

Text dotazu

Dobrý den, píši s možná dosti neobvyklým dotazem.
Chtěl bych se zeptat, zdali kočka je či byla obětním zvířetem pro nějakou náboženskou skupinu? Pokud ano, pak pro kterou. Konkrétně by mě ještě zajímal vztah slovanské pohanské víry ke zvířatům - která se v ní různým bohům obětovala? Díky

Odpověď

Dobrý den,

dostupné tištěné zdroje kočky jako častější zvířecí oběti nezmiňují. Kočka byla pro většinu kultur magickým, tajemným a posvátným stvořením a v několika náboženstvích se stala mocným zvířecím totemem. Kočka byla odedávna rozporuplným symbolem smrti i plodnosti, špatných i dobrých znamení.
Uctívání koček začalo nejspíše ve starověkém Egyptě, kde byla kočka posvátným zvířetem (zvláště je-li to kočka spojená s bohyní) a byla tím pádem nedotknutelná. Kočka byla v takové úctě, že kdo ji zabil, mohl sám přijít o hlavu. Když někde kočka zemřela, rodina si oholila obočí a truchlila. V závislosti na jejich finanční situaci ji pohřbili nebo nechali balzamovat.

Ochrannou funkci měla kočka zřejmě u Slovanů. V Čechách byla občas kočka zabita a pohřbena v obilném poli, aby chránila úrodu (ve Skotsku se např. po skončení žní nechávala na poli ležet hrst nesvázané slámy či obilí jako oběť zvaná "kočka"). Kostry koček domácích byly nalezeny také při archeologických výzkumech slovanských sídlišť, které ukázaly, že kočky zde byly záměrně uloženy (pohřbeny), pravděpodobně zahynuly přirozenou smrtí. Kočka mohla být zvířetem, které se podílelo na zajištění prosperity obyvatel sídliště (chránila zásoby obilí před hlodavci).

Následující informaci o kočkách jako zvířecích obětech jsme nalezli pouze na internetu (http://www.volny.cz/tetarenata/clanky/ostatni/kocka.htm), může se však jednat o nepodložený údaj.
Jako obětní zvířata sloužily kočky zřejmě u Keltů. V severských a keltských mýtech je kočičí rozporuplná povaha vtělena do kočičích démonů, kteří táhnou kočár Freji, bohyně lásky a plodnosti, ale i bitvy a smrti.

Slované obětovávali zvířata při většině slavností a obřadů. Archeologicky jsou doloženy části zvířat vkládané jak na pohřební hranici (často ptáci, např. kohouti), tak později do hrobu kostrového. Druhy obětovaných zvířat se liší krajově, většinou jde o tura (býk), ovce, prasata či drůbež. Oběti zvířat provázely i svatby a jiné přechodové rituály. Svátky bývaly často zakončeny hostinou, jíž se účastnili všichni přítomní - muži i ženy. Zvířecí oběti se někdy uškrcovaly provazem, neboť církevní nařízení včetně Homiliáře opatovického (12. století), sepsaného v Čechách, zakazují jíst "maso zadávené" a zakazováno je také pití krve.

Oběť předcházela většině významných tažení a bitev (lucká válka). Dalším typem zvířecích obětí jsou oběti stavební, které měly zajistit úspěšnost stavby a její magickou ochranu (nejčastěji hlava koně, tura, také pes).
Důležité byly zejména při zakládání hradů (hradišť). Oběti nalézáme pod valem (hradbou), pod základy domu nebo pod jeho pecí. Ochranu příbytku zajišťovala také zvířecí oběť mezi vrstvami výmazu pece.

Dále uvádíme podrobnější informace k jednotlivým obětovávaným zvířatům:

Býk - zvíře zasvěcené a obětovávané Perunovi. Hlava tura bývala častou stavební obětinou, např. v polském Naklu. Býčí rohy zdobené drahokamy se nacházely v Triglavově chrámu ve Štětíně. Sošky rohatého skotu, zubra či tura byly užívány v 6.-7. století k magickým obřadům v Mikulčicích na Moravě i v Moldávii.

Jelen (východní Slované) - toto zvíře bývalo v severním Rusku obětováno na den sv. Eliáše jako pohanská reminiscence na oběti bohu Perunovi, V Bulharsku chránil před zlými samovilami/vílami a nesměl se zabíjet. Na ozdobném kování ze Želének v Čechách (datovaném do 9. století) je zachycen jelen ověnčený zvláštními stuhami, kterého loví sokol. Nelze vyloučit, že i tento motiv je znázorněním jakési obětní scény.

Kohout - pták zasvěcený u východních Slovanů bohům Svarogovi a Chorsu.
Obětoval se též Rožanicím, zvláště v souvislosti s porodem, přednost se většinou dávala černému ptáku. Býval házen do Dunaje při pohřbívání mrtvých.
Obětování kohouta bývalo součástí rituálů k zajištění úspěšnosti stavby, nálezy obětovaného kohouta pocházejí i z kostrových hrobů na středním Dunaji.

Pes - jako stavební obětina se objevuje v základech opevnění či obytných staveb. Mrtvý pes zakopaný pod podlahou domu plnil spíše magickou funkci ochrany stavení (nálezy ještě z raného novověku).

Ovce - častá oběť bohům u polabských Slovanů, výslovně zmiňována v souvislosti s uctíváním Radegosta (krev ovcí okusí žrec (obětník, pohanský kněz), neboť věří, že v tomto nápoji mají bohové zalíbení).

Prase - sloužilo v Gockově (Gützkow) jako oběť Svarožičovi a jinému jménem neznámému bohu (většinou byla obětována mladá selata)

Kromě zvířat se bohům obětovávali také lidé (nejčastěji zajatci), dále pokrmy a nápoje (zrní, chléb, pečivo, sýr, med, mléko, pivo, víno...). Při určitých příležitostech se dávala oběť z prvotin (první klas, nejdříve narozené mládě, prvorozenec). Drobné obětiny přinášeli lidé také démonům, vílám, rusalkám, sudičkám, dědkům a duším zemřelých při příležitosti orby, setí, sklizně, svatby, nemoci, úmrtí, atd. Často se přinášela zástupná oběť, např. votivní figurky zvířat z hlíny, vosku, dřeva nebo kovu.

Použité zdroje:

* PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů.
Praha : Libri, 2004. 239 s. : il., plány ; 21 cm. ISBN 80-7277-219-8.
* PODBORSKÝ, Vladimír. Náboženství našich prapředků. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 177 s.: obr.; 17 cm + fotogr., 16 s. (Věda do kapsy ; Sv.
7). ISBN 80-210-0970-5.
* SAUNDERS, Nicholas J. Mytická síla zvířat. Praha: Knižní klub: Práh, 1996.
184 s.: il. (převážně barev.); 21 cm. (Magie, tradice, současnost). ISBN 80-7176-360-8.
* CONWAY, Deanna J. Tajemná, magická kočka. Praha: Volvox Globator, 1999.
221 s.: il.; 21 cm. ISBN 80-7207-242-0.
* Lexikon náboženství / připravil Franz König; vydal Hans Waldenfels. Praha:
Victoria Publishing, 1994 (Most: Severografie). 640 s. ; 25 cm. ISBN 80-85605-51-1.

* http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovansk%C3%A9_pohanstv%C3%AD

*
http://www.phil.muni.cz/archeo/moravskaarcheologie/vyzkumy/rim_stehovani/koc
ky/index.html

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

06.01.2011 17:52