1 Rakousko-uherský zlatý (0,304878 gramu zlata) z roku 1898 je ekvivalentní hodnotě cca 543 Kč v cenách roku 2017 (přepočet k datu 7.7.2017).

Autor přepočtu se zabývá inflací, monetární politikou, historií inflace a kointegračními vztahy pojícími se s peněžní zásobou a inflací.

oprava: 1 Rakousko-uherský zlatý byl 0,304878 +0,304878. Koruna byla definována jako 0,304878 gramu zlata. Na hodnotu 543 tato chyba nemá vliv. bylo počítáno se správnou hodnotou jen, při vložení komentáře došlo k chybě.

Děkujeme za doplnění informace. PSK

Dobrý den,znamená to,že 1zlatý byly 2 koruny?

Dobrý den,

podle výše zmíněných počtů by 1 jeden zlatý z roku 1898 vycházel na cca 543 Kč v cenách z roku 2017. Tímto způsobem se ale kupní síla přesně srovnávat nedá. Přepočet je relativní, hodnota produktů, jejich kvalita i další ukazatele se velmi proměnily.

Jirka: ano, 1 zlatý = 2 koruny rakouské měny, proto je desetikoruna "pětka" tj. pět zlatých

V roce 1893 již platila společná (tj. pro Království a země v Radě říšské zastoupené, Země svaté Štěpánské koruny Uherské i Bosnu a Hercegovinu pod společnou správou) Koruna, s tou se pracuje lépe, protože naproti společnému Guldenu, definovanému jako 1/2 tolaru, který stál na stříbrném základu z roku 1754, Koruna stála na základu zlatém a kurs byl Zl 1.00 = K 2.00.

Hodnota 1 kg = 2.679 tr lb = 32.148 tr oz zlata stál K 3,280.00 = Zl 1,640.00, tedy 1 tr oz = K 102.03 = Zl 51.01.

Dnešní hodnota 1 tr oz zlata = USD 1,276.47 (průměrný bursovní střed za poslední rok) = Kč 28,486.98 (při průměrném ročním kursu USD 1.00 = Kč 22.317), tj. Zl 1.00 = Kč 558.46.

Informace z roku 1893 nemám, nicméně mám informace z roku 1900. Průměrný plat kvalifikovaného dělníka byl K 100.00 měsíčně, tj. Zl 50.00 = Kč 27,922.94. To dneska, v průměru, kvalifikovaný dělník nemá. On plat do K 1,200.00 ročně nepodléhal zdanění, takže to bylo "čisté".

Průměrné roční nájemné za jednu místnost (tehdejší standardy bydlení byly úplně jinde, a v jedné místnosti skutečně bydlela celá dělníkova rodina, je to ekvivalent k dnešnímu třípokojovému bytu) v Praze, a městech kolem Prahy (Praha byla Malá Strana, Hradčany, Staré Město, Nové Město a Holešovice) bylo K 100.00 - K 200.00, tj. K 8.33 - K 16.67 = Zl 4.17 - Zl 8.34 = Kč 2,328.78 - Kč 4,657.56 měsíčně, "2+1" v Žižkově u Prahy se nabízel za K 490.00 - K 530.00 ročně (tj. Kč 11,401.89 - Kč 12,332.66 měsíčně). Vejce, a 1 kg brambor, stálo v průměru K 0.05 (Kč 13.96), 1 kg másla K 2.00 (Kč 558.46), 20 levných cigaret stálo K 0.40 (Kč 111.70), krabička zápalek K 0.02 (Kč 5.59), stejně stál cca 1/2 l piva (K 0.12 - K 0.26), vepřo-knedlo-zelo v hospodě K 0.60 (Kč 167.54), pánský oblek ušili mezi K 30.00 - K 80.00 (ale klidně i za stovky zlatých) (Kč 16,753.80 - Kč 44,676.80), kompletní nábytek pro byt vyšel něco kolem K 200.00 (Kč 55,846.00).

Činžovní dům v Žižkově u Prahy se prodával za K 50,000.00 - K 100,000.00 (Kč 13,961,500.00 - Kč 27,923,000.00). Kráva stála K 400.00 - K 500.00 (Kč 111,692.00 - Kč 139,615.00), kg hovězího (hovězí bylo tehdy levnější než vepřové a dražší, než konina) v průměru K 2.00 (Kč 558.46).

Reálně není co srovnávat, nekvalifikovaný dělník na K 1,200.00 ročně nedosáhl ani omylem, podobný plat měl např. i učitel. Pracovalo se 10 - 11 hodin 6 dnů v týdnu a ženy normálně nepracovaly, rozhodně ne za obdobnou mzdu, maximálně tak praly, či opravovaly, prádlo atp. "Spotřební koš" vypadal úplně jinak, např. elektrické osvětlení, jakmile začalo být k disposici, bylo velmi nákladnou záležitostí, prostí lidé měli o elektrisaci zájem až za Protektorátu, anžto podražil kerosen a svítit žárovkou, paradoxně, vyšlo, jako je tomu i dnes, levněji. Běžné domy ve městě měly pavlačový systém, s jednou výsernou na konci, a se studnou na dvoře, mít vlastní kloset, byl nadstandard, mít v bytě tekoucí vodu luxus. Rodiny měly, obvykle, více dětí, a krom zaměstnanců aeraru, neměli staří lidé žádnou pensi, takže je živili potomci.

Srovnávat lze životní úroveň např. s USD (definován jako 1/20 tr oz zlata), GBP (definována jako 1 tr lb = 12 tr oz stříbra, dělila se na 20 šilinků a 240 pencí, respektive 1 šilink = 12 pencí), viktoriánských katalogů na všecko možné a nemožné je plný Pinterest. Kid Gloves USD 2.00 a to stál levný oblek..

Mám otázku, zda obvodní lékař se služným 600 zlatých ročně přibližně v letech 1890-1895 na malém městě v Čechách bylo dobře placené zaměstnání? Bylo by možné uvést jiná obdobně placená zaměstnání té doby?

Dobrý den,

k platům v minulosti jsme nalezli několik ukázek v textech, ale odpověď přímo na Vaši otázku jsme v nám dostupných zdrojích bohužel nenašli.

Nejdůležitějším praktickým následkem ustanovením toho jest, že takovéto požitky až do 600 zl. daně prosty jsou ...
Zdroj: Reforma daně: stručný nástin základních myšlenek a podstatného obsahu vládní předlohy o přímých daních osobních. Ve Vídni: Manz, 1893, s. 76. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:8e216190-0f54-11e5-b309-005056825209

§ 15. Služné obecního lékaře ustanovuje obecní výbor, případně sbor vyslanců a nesmí býti vyměřeno méně než 50 zl. na 1000 obyvatelů.
Ale je-li hustota obyvatelstva v některém zdravotním obvodu tak malá, že na jeden čtverečný myriametr připadá méně než 8000 obyvatelů, nemá se nejmenší plat vyměřiti dle počtu obyvatelstva obecnímu lékaři přikázaného, nýbrž dle rozlohy jeho obvodu nejméně 400 zlatými pro čtverečný myriametr...
Zdroj: PREININGER, Vladimír. Sbírka zákonů a nařízení o zdravotnictví, se zvláštním zřetelem ku zemím koruny české. V Praze: Bursík & Kohout, 1900, s. 82. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:96d4add0-0000-11e7-97b4-5ef3fc9ae867

Doporučujeme také:
 DVOŘÁK, Jan. O potřebě, aby byly upraveny poměry všeobecných veřejných nemocnic v Čechách. V Praze: J. Otto, [1895], s. 16. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:6eaf6be0-1026-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867

Časopis lékařů českých. Praha: Spolek lékařů českých, 1891(14), s. 306. ISSN 0008-7335. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:accf34b0-b894-11e6-9235-005056822549

Výroční zpráva okresní nemocenské pokladny v Praze: za rok 1895. V Praze: Okresní nemocenská pokladna, 1896, s. 54, 55. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:cff079e0-b619-11e6-8028-001018b5eb5c

Rozbor platů v učitelské sféře:
Platy profesorů upraveny jsou zvláštním zákonem, ale nevyrovnají se platům v Rakousku, což středoškolské učitelstvo těžce nese.
Zdroj: Pedagogické rozhledy: věstník literárního a pedagogického odboru při Ústředním spolku jednot učitelských v Čechách. Praha: Ústřední spolek jednot učitelských v Čechách, 07.1909, 22(10), s. 1036. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:8a20c640-976d-11e3-a880-5ef3fc9ae867

Zdroj: GABRIEL, Václav. Obrázky ze školství českého a rakouského z XVIII. a XIX. století. V Praze: Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1891, s. 145. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:7d1ecbd0-1939-11e7-981b-005056825209

Avšak ani učitelé škol měšťanských a katecheti nejsou na tom lépe, ač z učitelů žádný pod 14 let neslouží, a přece mnozí nemají ani tolik, kolik mladý státní úředník, vstupující do služby.
Že mladší a svobodné osoby učitelské nemohou živy býti, slušně se strojiti a dále vzdělávati za 360 zl. , za 400 zl., za 500 zl. ročně, rozumí se samo sebou, kdyby se ani nepřihlíželo k tomu, že v témže místě zrovna tak mladému (neb popř. ještě mladšímu), rovné vzdělání předběžné mající úředníku exist. minimum vykazuje nejméně 920 - 950 zl.
Zdroj: PAVLÍK, František. Hmotné poměry učitelstva: srovnání příjmův učitelstva okresu Vinohradského s příjmy jiných stavů. V Praze: Nákladem Ústředního spolku jednot učitelských, 1900, s. 5. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:978f7621-d7b3-4f2c-9cb2-3dab09121be1

S pozdravem služba PSK